nové číslo Heroine právě v prodeji

Nadané dívky to mají těžší než kluci. Možná bychom jako hloupější byli šťastnější, říká psycholožka

Nadané a přemýšlivé děti často trpí nepochopením okolí – učitelů, spolužáků, někdy i příbuzných. Pražská psycholožka Andrea Štefáčková jako dítě a dospívající sama zažila, jaké to je, když se někdo vymyká: „Je potřeba říct, že nadané dívky to často mívají ještě těžší než kluci. Klukům se leccos odpustí, ale od dívek se očekává určitý typ chování – poslušné, soustředěné,“ říká v rozhovoru pro web Heroine.cz.

Nadané dívky to mají často těžší než chlapci.Foto: Shutterstock

Děti, které přemýšlejí jinak, mívají nezřídka ve škole problémy. Jejich učitelé je často považují za drzé. „Je pro ně důležitější spravedlnost a pravidla než to, aby se chovaly takzvaně ‚slušně‘; nechápou, proč by k dospělému měly přistupovat nějak jinak, než on přistupuje k nim,“ vysvětluje psycholožka Štefáčková. Největší problémy nastávají, když se nadané děti začnou nudit. „Když se nudí, vyrušují, což učitelům vadí. Upřímně ale, když si představíte dítě, které už plynně čte, ale má celé hodiny soustředěně poslouchat „máma mele maso“, tak mi to přijde skoro jako týrání. No a pak se může stát, že dítě je socioemočně nevyzrálé, má nějaké nestandardní projevy, reaguje v různých situacích nepřiměřeně,“ dodává.

Aby toho nebylo málo, ani vztahy se spolužáky nebývají pro nadané děti vždycky snadné. „Když si představíte běžnou třídu druháků nebo třeťáků, většinu z nich zajímají hlavně hry na tabletu. Když pak mezi ně přijde nadšený malý mykolog, který umí latinsky názvy hub a mluví jenom o nich, celkem ho pochopitelně ostatní neberou,“ krčí rameny psycholožka Štefáčková. „No a protože nezapadají, někdy i učitelé mají tendenci je označit za divné a problematické.“

Dokud jsou děti malé, jsou pro ně těmi nejdůležitějšími postavami v životě rodiče a nejbližší příbuzní. S přibývajícím věkem ale potřebují rozšiřovat obzory. „Čím jsou starší, tím víc potřebují kamarády. Když to nezafunguje ve škole, musíme hledat jinde. Ať už jsou to kluby nadaných dětí, nebo v různých kroužcích deskových her, robotiky, programování. Nebo jít vyloženě po předmětu zájmu, takže když moje dítě zajímá hmyz, třeba si najde i staršího kamaráda někde v klubu přírodovědců,“ doporučuje Andrea Štefáčková.

Jak pro nadané dítě dobře vybrat školu? Jak se o ně mohou postarat učitelé? A proč s nadsázkou říká, že bychom možná byli šťastnější, kdybychom byli hloupější? Dočtete se na webu Heroine.cz.

Popup se zavře za 8s