Kvůli tlaku školy se chlapec na konci primy zhroutil. Jak víceletá gymnázia nadaným dětem často škodí

Když se v nějaké třídě prvního stupně vyskytne nadané přemýšlivé dítě, které se často ve výuce nudí a spolužáci mu nestačí, učitelé rodičům brzy začnou navrhovat, aby ho směřovali na víceleté gymnázium. Leckdy si přesun vynutí i špatné zkušenosti ze základní školy. Jenže víceletá gymnázia tak, jak jsou dnes nastavená, mohou nadaným dětem spíš uškodit. „Reakcí většiny škol, které mají dítě diagnostikované jako nadané, je mu ještě přidat práci a učení. Někteří učitelé tyto malé děti doslova terorizují. Syn si začal stěžovat na bolesti hlavy a únavu. Na konci primy se zhroutil. Dostal panickou ataku a ve škole zkolaboval. Přestal dýchat, musela jsem si pro něj přijet a skončil v nemocnici,“ vzpomíná matka nadaného Sebastiana, který už na prvním stupni mluvil šesti jazyky a měl spoustu dalších zájmů. Po období domácí výuky a terapie už nyní v tercii dokáže chodit do školy na většinu dnů v týdnu, přesto rodiče zvažují, že na prestižním osmiletém gymnáziu nezůstane a půjde někam jinam.

Podle Kateřiny Emer, která patří mezi přední odborníky na problematiku nadaných, víceletá gymnázia tyto děti poškozují fyzicky i psychicky: „Jde hlavně o neustálou a toxickou atmosféru tlaku, kterou tyhle školy vytvářejí a která extrémně poškozuje právě vysoce citlivé a mimořádně nadané děti. Nejde ani tak o velké množství učiva, které musejí zvládnout, protože toho jsou schopné. Problém je v tom, že kvůli neustálé hrozbě písemek, testů a zkoušení jsou udržované v dlouhodobém stresu.“

I Česká školní inspekce ve svojí tematické zprávě konstatovala, že víceletá gymnázia si pod pojmem „podpora nadání“ představují spíš zahrnování žáků učivem a pořádání různých soutěží a olympiád. Co by ale nadané děti potřebovaly jinak? A existují i víceletá gymnázia, která jim to dokážou nabídnout? Více se dočtete v textu Jany Ustohalové na webu Heroine.cz.