Kdybychom dostaly diagnózu ADHD v dětství a ne ve 40, byly bychom šťastnější? Nejen tuto otázku si v knize Roztěkané o ženách s ADHD pokládají její autorky Klára Kubíčková a Jana Srncová. „Naše diagnóza může v mnohém společnost a životy lidí obohatit. V minulosti byla dost možná evoluční výhodou. Přály bychom si, abychom i dnes dokázaly její vnímání přerámovat,” píše Kubíčková v textu pro časopis Heroine.
„U žen se ADHD projevuje jinak než u mužů. Má to na svědomí jednak odlišné kulturní nastavení, dívky odmalička vychováváme jinak než chlapce. V důsledku výchovy se u nás často rozvine syndrom hodné holčičky, tedy potřeba vyhovět všem okolo, kteří nás odměňují za to, že jsme hodné a poslušné,” píše v textu pro časopis Heroine spoluautorka knihy Roztěkané Klára Kubíčková.
Kvůli tomu lékaři ženám ADHD diagnostikují méně často než mužům. Ženy s ADHD často zažívají deprese, úzkosti, poruchu pozornosti, zapomnětlivost, časovou slepotu, poruchy příjmu potravy. Když už jim je ADHD diagnostikováno, méně často než mužům jim lékaři předepisují léky. Mnoho žen se tak naučilo své nepojmenované a nediagnostikované ADHD zvládat a kompenzovat nevědomě. Než to přestane fungvoat.
„Pokud o své diagnóze nevíte, podobně jako jsme o ní nevěděly my u a tisíce dalších žen, nechápete, co se s vámi děje," píše Kubíčková.
Proč nastává u žen s ADHD často změna, když dojde na mateřství? Čelí ženy s ADHD dvojí diskrominaci? A je tomu opravdu tak, že muži mají ADHD častěji? Více na Heroine.cz.