Děti, které jedou podle Hejného matematiky, jsou u přijímaček nejmíň stejně úspěšné jako ostatní, říká vydavatel učebnic

Došlo v loňském roce k nějakému výraznějšímu rozšiřování Hejného metody do škol?

Úplně přesnou statistiku, kolik nových škol loni Hejného metodu zavádělo, si nevedeme. Nicméně ten nárůst už logicky není takový jako v předchozích letech. Jsme přibližně na čtvrtině českých škol a vlastně nám to stačí. Naším cílem totiž není nějak aktivně počet škol rozšiřovat, ale soustředit se spíše na kvalitu výuky, osobnostní a profesní rozvoj učitelů, a to pomocí seminářů, letních škol a obecně průběžným proškolováním pedagogů, kteří se rozhodli vyučovat Hejného metodou.

Jaký je typický příběh školy, která se rozhodne pro Hejného metodu? Odkud přichází první impuls?

Typicky jde o rozhodnutí učitele, nebo skupiny učitelů. Nejčastěji vyvolané tím, že jim ji doporučili nějací další kolegové, třeba z jiné školy. Přihlásí se na seminář a pak se rozhodují dál, ve většině případů jdou na navazující semináře. Samozřejmě, že podpora od vedení školy je nezbytná.

Stává se, že škola nebo učitel tu metodu zavedou a z nějakého důvodu pak opustí?

K našemu překvapení to není časté a dokonce podle našich šetření ti, kteří si zvolili Hejného metodu, jsou ve velké míře se svou volbou spokojeni. Jak se Hejného metoda rozšiřuje, tak to s sebou nese nutnost lépe sledovat dopad - to, jak se změna edukačního stylu promítá do učení dětí a do práce učitele. Nicméně, co se týče opuštění Hejného metody, tak se bavíme o řádu jednotek procent nebo i méně.

Mluvíte o sledování dopadu a srovnávání. Už lze porovnávat výsledky u přijímacích zkoušek na střední školy mezi žáky vyučovanými Hejného metodou a tou tradiční. Jak si v tom srovnání vedete?

Jsme hodně opatrní v tom ty výsledky interpretovat jako statisticky věrohodné, větší sledování dopadu nás teprve čeká. Opíráme se o oficiální šetření České školní inspekce, kde se ukazuje, že děti vyučované Hejného metodou jsou v úspěšnosti minimálně srovnatelné s dětmi vyučovanými tradičně. Zda jsou úspěšnější, to v tuto chvíli nemůžeme potvrdit. Zatím nám stačí uklidnění, že jsou ty výsledky srovnatelné. Školní inspekce dále naznačila, že děti, u nichž učitel cíleně buduje pozitivní vztah k předmětu - což se netýká jen Hejného metody - jsou obecně úspěšnější než žáci, kteří jsou vyučováni tradičnějším, frontálním způsobem. Děti vyučované Hejného metodou si pak vztah k matematice nesou i na druhý stupeň základních škol. Učitelé nám také potvrzují, že správně vyučovaná Hejného metoda má pozitivní dopad také na porozumění textu a jazyku. Tedy, když se vrátím k vaší otázce - děti, které se učí podle Hejného metody jsou minimálně stejně úspěšné, jako děti vyučované tradičně, ale mají mnohem lepší vztah k učení a poznávání obecně.

Říkal jste, že jste na cestě k robustnějšímu měření dopadu. Co si pod tím představit?

My už dnes sledujeme dopad našich seminářů, od účastníků našich školení získáváme podrobnou zpětnou vazbu, co jim to dává, jak to, co jim předkládáme na seminářích, využívají ve své práci. A naši lektoři tuto zpětnou vazbu zapracovávají do vzdělávacího systému. To je naše cesta profesního rozvoje pedagogů a našich lektorů. Pak je tu nějaké větší srovnávací šetření žáků vyučovaných Hejného metodou a to už je něco, co nemůžeme dělat my. Proto jsme v jednání s Ústavem výzkumu a rozvoje vzdělávání, což je podle mne dostatečně nezávislá a kompetentní instituce. Jednáme o dlouhodobějším komparativním šetření, které by zohledňovalo statisticky průkazné porovnání tradiční výuky a Hejného metody. Poskytneme veškeré vstupy a součinnost, ale z logiky věci nemůžeme takový výzkum ani realizovat, ani jej nějak interpretovat.

Kdo momentálně stojí za dalším rozvojem metody a jakou roli v tom hraje sám pan profesor Hejný?

Pan profesor je díky své vitalitě co do odborné a obsahové části stále tím klíčovým “guru”. Ale stále se rozšiřují minitýmy pracující na rozvoji prvostupňových a druhostupňových učebnic a momentálně začínáme pracovat na učebnicích pro třetí stupeň.

Tomáš Rychecký vystudoval Provozně ekonomickou fakultu na Vysoké škole zemědělské. Pracoval jako manažer v různých společnostech, v letech 2008-2011 řídil agenturu pro výzkum trhu TNS Aisa. V současnosti je ředitelem společnosti H-mat, která vydává učebnice Hejného matematiky a proškoluje učitele.

Hejného matematice je věnován i jeden díl popularizačního seriálu o vzdělávání dnes Vši ve škole. Klikněte na obrázek.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.