Gender ve škole: jak se liší známky a úspěšnost v testech kluků a holek. A co když škola nahrává jednomu pohlaví?
Holky jsou pečlivější, během celého školního roku snaživější a snadněji se pamětně učí. Kluci častěji preferují logické myšlení, dávají přednost zábavě před domácí přípravou a na dobrý výkon se soustředí spíš až v klíčových momentech. Tak se dají shrnout výstupy mnoha mezinárodních studií i českých průzkumů týkající se žáků základních škol. Otázka zní, zda a jak se "gender" promítá do známkování či úspěšnosti v testech. Nebylo by hezké, kdyby třeba kluci byli znevýhodněni.
Malý test na začátek - komupak asi paní učitelka napsala tohle hodnocení: “Domluvená pravidla dobře znáš, ale dodržuješ je jen s obtížemi.” Za a) chlapci, nebo za b) děvčeti? Řešení se dozvíte na konci.
Rozdíly tu jsou
Výsledky rozličných studií v zásadě potvrzují zažitou představu pilných děvčat a roztěkaných chlapců. Podobně se navíc vnímají i žáci a žákyně samotní. “Tahle tendence je pravděpodobně navíc posilována rozdílnými očekáváními, které mají učitelé a rodiče vůči dívkám a chlapcům, a také odlišnými reakcemi dívek a chlapců na tato očekávání,” uvádí Irena Smetáčková z Pedagogické fakulty UK ve výzkumu, který se genderovým aspektům ve školách věnuje.
Ale dost mizí s věkem
Takto narýsované rozdíly platí u menších dětí. S rostoucím věkem se výkonnostní profil ve vztahu k genderu mění. To potvrzují i zkušenosti z pražského gymnázia na Vítězné pláni. “Ve třídách šestiletého studia je převaha dívek, vždy dvě třetiny dívek ku jedné chlapecké. Ve čtyřletém typu studia to bývá o dost vyrovnanější, přibližně půl na půl. Do téhle proporcionality žádným způsobem nazasahujeme,” říká zástupkyně ředitele Pavla Imramovská. “ Intelektově výkonnější po sedmé třídě základní školy bývají podle ní dívky.
Rozdíly tu jsou, ale s věkem se stírají a neplatí všeobecně.
Lepší známky během roku, horší výsledky testů?
Rozdílný přístup obou pohlaví k učení, ale zřejmě i převaha učitelek v pedagogických sborech, se do jisté míry odráží i v hodnocení a známkách žáků a žákyň. V analýze přijímacích zkoušek na SŠ z předloňského roku, kterou na základě svých testů vypracovalo Scio, se uvádí, že chlapci konající přijímací zkoušky na všechny typy gymnázií měli v matematice horší nebo přibližně stejný průměr známek jako dívky, avšak v testu měli vyšší průměrnou úspěšnost. Z toho vyplývá, že děvčatům jejich snaživý přístup zajistil lepší známku, nikoli vyšší úspěšnost v testech.
Strašák přijímaček: větší, nebo menší pro kluky, či holky?
Blížící se přijímací zkoušky na střední školy jsou pro žákyně a žáky klíčem ke středoškolskému vzdělání. Od loňského roku musí každý, kdo chce jít na nějaký z oborů zakončených maturitní zkouškou, složit jednotné přijímací testy z českého jazyka a literatury a matematiky připravené Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání CERMAT. Škola musí výsledky jednotných zkoušek ve svém rozhodnutí o přijetí zohlednit minimálně ze šedesáti procent. Jsou testy genderově neutrální aneb koncipovány tak, aby nenahrávaly dívkám nebo chlapcům? To zatím není jasné. O tento problém se zajímá vzdělávací expert Oldřich Botlík. Usiluje o to, aby mu ministerstvo poskytlo údaje k podrobnější analýze. MŠMT ale dosud data z loňského roku nezveřejnilo.
Výzkumy ukazují to, co je vidět i při pouhém pozorování. Rozdíly mezi děvčaty a chlapci existují a je třeba je brát v úvahu i při vzdělávání a hodnocení. Ale genderové hledisko je jen jedním z kritérií, podle kterých by se férovost přijímacích zkoušek měla prověřovat.
A ještě zpět k úvodnímu testu. Kdo by řekl za b) děvčeti, tak si tipnul správně. Navzdory všem našim zažitým představám…
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.
