Vrátit se do školky nebo v první třídě propadnout? Dítě si ponese následky celý život

Zatímco většina prvňáčků v březnu už obstojně čte, Petr je rád, když si poradí se slabikou. Ani v ostatních dovednostech spolužákům nestačí. Problém mu dělá základní orientace na ploše, číselnou řadu zvládá jen do deseti. „Petr má průměrnou inteligenci, jeho potíže pramení z toho, že nastoupil do školy nezralý,” popisuje jeho třídní učitelka. „Je navíc velmi drobný a chová se dětsky. Z toho vznikají další problémy v kolektivu. Podporu nemá ani v rodině,” dodává. 

Školní zralost dítěte posuzuje vedle rodičů mateřská škola, která může komplexně zhodnotit jeho emoční a sociální schopnosti, vědomosti i návyky, pediatr z hlediska fyzického a zdravotního stavu a učitelé základní školy během neformální motivační části zápisu. Prověřují paměť, logopedické schopnosti, grafomotoriku a vizuomotoriku, držení tužky, orientaci na ploše a v prostoru. Častým úkolem při zápisu je kresba postavy, která mnohé prozradí o zralosti dítěte. Pokud o ní má někdo pochybnost, doporučí rodičům návštěvu poradenského zařízení, které odklad posoudí. 

Odklad by jim prospěl

Petrova učitelka je přesvědčena, že by chlapci byl během zápisu ve škole doporučen odklad. Jenže v minulém roce se zápisy kvůli koronavirové epidemii konaly distančně a stejně tak tomu bude i tento rok. Ministerstvo školství vydalo metodiku, ze které vyplývá, že i letos se uskuteční jen formální zápisy do prvních tříd bez toho, aniž by učitelé měli možnost zralost dětí osobně posoudit. Musí se spolehnout na úsudek rodičů a mateřských škol, které by správně měly nezralé děti odchytit a rodičům odklad a návštěvu pedagogicko-psychologické poradny, která se vyjádří k odkladu, doporučit ještě před konáním zápisů. 

Poslední rok předškolního vzdělávání je v Česku povinný. Ve školkách s předškoláky systematicky pracují a znají je po všech stránkách. Mnohé základní školy s těmi mateřskými dlouhodobě spolupracují a ohledně budoucích prvňáčků čile komunikují. Přesto se ukazuje, že vynechání neformální části zápisu má svá rizika. „Mám zprávy ze škol, že jim zápisy proklouzly děti, které jsou nezralé,” říká odbornice na předškolní vzdělávání Národního pedagogického institutu Zonna Bařinková. 

S nimi se setkávají i neziskové organizace, které se věnují podpoře vzdělávání u dětí. „Evidujeme několik případů, kdy se během prvního pololetí začala školní nezralost projevovat u prvňáčků, kterým by pravděpodobně prospěl odklad,” říká Alžběta Pospíšilová, metodička a koordinátorka vzdělávacích služeb Člověka v tísni. 

Následky na celý život

Posouzení školní zralosti ze strany mateřských škol navíc komplikuje jarní uzavření školek, které nastalo loni a tento rok se opakuje. Školky sice od září do konce února byly otevřené, ale ani jim se nevyhnuly uzávěry a karantény personálu i celých tříd z důvodu koronaviru. Někde docházelo ke slučování tříd a omezování provozu. Mnozí rodiče se ze strachu z nákazy rozhodli do školky své děti neposílat. V některých mateřských školách pedagogicko-psychologické poradny prováděly skupinové screeningy předškoláků. I to současný lockdown zastavil. 

„Nezralost se u dítěte projevuje různě, nejde jen o to, že něco neumí, ale může mít oslabenou pozornost, špatnou vizuomotorickou koordinaci, grafomotoriku, nedokáže dokončit úkol nebo například vydržet dvacet minut v klidu sedět,” říká Bařinková. Rok navíc ve školce dítěti pomůže, aby nástup do školy proběhl bez zbytečných obtíží.  

Děti, které nastoupí předčasně, si nesou následky celoživotně. Důsledkem jejich nezralosti je školní neúspěch. Zřetelně vnímají, že nezvládají to, co jejich spolužáci, a prožívají hned zkraje školní docházky pocit selhání. To je demotivuje do dalšího vzdělávání a nechuť k učení jim pak zůstává navždy.

„Nejvíce postiženou skupinou budou děti ze sociálně znevýhodněného nebo nepodnětného rodinného prostředí a děti rodičů, kteří nejsou schopni posoudit sociální, kognitivní a tělesné schopnosti svého dítěte,” říká Bařinková. Dále je tu skupina rodičů, kteří odklad považují za stigma a snaží se mu za každou cenu vyhnout. 

V první třídě nepropadat!

Petrova učitelka má ve třídě sedmnáct dětí. U třech z nich pochybuje o tom, že do první třídy měly v září nastoupit. Spolupráce s mateřskou školou zde evidentně selhala. V Petrově případě je již delší dobu jasné, že si první třídu zopakuje. Škola již v září zvažovala jeho návrat do mateřinky, ale vzhledem k přeplněnosti místních školek, postoje rodičů a vyjádření poradny, že je škola pro Petra nejlepší možné řešení, tam nakonec zůstal. 

V tuto chvíli se dá jen těžko odhadnout, kolika dětí se problém v součtu týká. Některé i přes svou nezralost výuku s vypětím sil a rodičů zvládnou. Jsou ale vystavené zbytečným školním neúspěchům a stresu a není vyloučeno, že se jejich nezralost silněji projeví v dalších ročnících. Zvládnutí vyžaduje podporu rodiny, se kterou se v případě nejrizikovějších skupin, tedy dětí z nepodnětného prostředí, nedá počítat. Dítěti může být poskytnuto doučování ve škole nebo prostřednictvím neziskových organizací, v případě nezralosti ale nemusí nic řešit. 

Škola může takovému prvňákovi udělit dodatečný odklad, nebo ho nechat ve škole s tím, že si třídu zopakuje. Ani jedno řešení ale není dobré a má negativní dopad na psychiku a následný přístup dítěte ke vzdělání. „Rozhodně je lepší tomu předcházet odkladem,” říká Bařinková. 

Nechat dítě v první třídě propadnout má ještě další důsledky. Kromě toho, že si s sebou nese navždy stigma propadlíka, zkracuje se mu tím docházka v rámci celé základní školy. Splněním povinných devíti let školní docházky ukončí vzdělávání v osmé třídě. „Pokud si takový žák chce splnit i devátý ročník, musí základní školu o tuto možnost požádat, ale škola není povinná mu to umožnit,” upozorňuje Alžběta Pospíšilová.  

Propadnutím v první třídě dítě také ztrácí možnost opakování jakéhokoli jiného ročníku na prvním stupni. „Některé další třídy jsou výrazně náročnější na vědomosti a dovednosti než první třída a v případě nutnosti dítěti opakování již nebude umožněno,” dodává.

Předškolákova nuda zahání motivaci k učení

Podle statistik ministerstva školství přibližně pětina dětí dostává odklad školní docházky. Podobně tomu bylo v loňském roce, letos by jejich počet mohl ještě stoupnout. Poradny zaznamenávají velký počet žádostí o odklad. Většinou je podávají spíš ambiciózní rodiče, kteří mají obavy z toho, že výuka nebude probíhat standardně ani v příštím školním roce, nebo se bojí, že jejich dítě nebude na školní docházku dostatečně připraveno vzhledem k omezování chodu mateřských škol. Předpokládaný nárůst odkladů se bude s velkou pravděpodobností týkat dětí, které by do školy jinak nastoupily. 

Ani neopodstatněný odklad se nemusí obejít bez nežádoucích následků a rodiče by měli dobře zvážit, zda o něj mají usilovat. Dítě je kolem šestého roku připraveno plnit školní povinnosti a není dobré tento čas promeškat. Pokud mateřská škola nezvládne práci s těmito dětmi a nechá je se takzvaně nudit, může se z předškoláka vytratit přirozená motivace k učení. Psycholog Zdeněk Matějček ve své knize Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte upozorňuje, že pokud dítě není dostatečně stimulováno, nemůže adekvátně využít ani rozvíjet svou duševní kapacitu a je svým způsobem zanedbáváno. 

Rodiče, kteří mají pochybnosti o tom, zda by jejich dítě mělo nastoupit do první třídy, můžou kontaktovat pedagogicko-psychologickou poradnu. Některé školy nabízejí rodičům budoucích prvňáčků konzultaci ve svém školním poradenském pracovišti. 

Test školní zralosti pro rodiče dětí předškolního věku

Pokud dítě nesplňuje více než 5–7 předpokladů, je dobré iniciovat vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně.

1. Dítě je přiměřeně fyzicky vyspělé (měří víc než 115 cm a váží více než 20 kg). 
2. Je pohybově obratné a šikovné. 
3. Umí zacházet s tužkou, dovede obkreslit základní geometrické tvary, vyjádřit kresbou jednoduchý námět. 
4. Správně vyslovuje všechny hlásky, dokáže artikulovat i obtížnější slova (čtvrtek, cvrček, marmeláda…). 
5. Dovede řečí vyjádřit svou myšlenku, nevyskytují se zkomoleniny, dysgramatismy ani neologismy. 
6. Pozná počáteční a konečnou hlásku ve slově. 
7. Zvládne složit puzzle, vyřešit bludiště, najít na obrázku detail. 
8. Zvládne číselnou řadu do 10, porovnat malá množství předmětů (více/méně), vyjádřit počet konkrétními předměty, někdy i jednoduché sčítání a odčítání. 
9. Orientuje se v prostoru, používá pojmy označující polohu (nahoře, dole…), označí první a poslední prvek (případně další) v řadě.
10. Soustředí se na činnost, poslech. 
11. Nepotřebuje po obědě spát, ranní vstávání probíhá bez větších obtíží. 
12. Nemá strach z cizích lidí, dovede si říct o hračku, o pomoc, nemá problémy se zapojením do skupiny vrstevníků. 
13. Bez problémů se zapojuje do her s pravidly. 
14. Není zvýšeně plačtivé, nestřídají se u něj rychle nálady radosti a lítosti. 

(Zdroj: Kucharská, A., Švancarová, D.: Bezstarostné roky? Praha, Scientia 2004.) 

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.