Spíš, či nespíš? Jak se školky staví ke spaní po obědě

“Když mohla jít moje dcera ze školky domů po obědě, byla šťastná. Školku měla ráda, ale to, že musela po obědě hodinu a půl ležet na matraci a nic nedělat, pro ni bylo utrpení. Nikdy neusnula,” říká Šárka Koubová. “To byl taky důvod, proč jsme začali uvažovat o změně školky. Vedení svůj režim i přes námitky rodičů upravit odmítalo.”

Před čtyřmi lety, na základě dotazu jedné maminky, potvrdila Česká školní inspekce, že učitelky v mateřských školách nemají právo nutit děti po obědě spát. Jasně v tomto směru hovoří Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, který zdůrazňuje individuální potřeby dítěte a nucení dětí ke spánku označuje za nepřípustné. Dítě má právo nespat a školka by mu měla nabídnout adekvátní aktivitu.

I když se má za to, že pro lepší psychický vývoj dětí je lepší, pokud do čtyř let věku odpoledne spí, některé už třeba od dvou let přes den neusnou a pokud ano, nedostanete je večer do postele před desátou. Ředitelé a ředitelky školek tak stojí před nelehkým úkolem zorganizovat odpolední odpočinek. Možností je několik a rodiče, kteří mají možnost si školku vybrat, by se mimo jiné měli zajímat o to, jak probíhá odpolední odpočívání-spaní.

V některých školkách tráví všechny děti polední klid v tichosti na lehátku, často za poslechu pohádky. O prohlížení knížek, kreslení a jiných tichých odpočinkových aktivitách si mohou nechat jen zdát. Přísný režim a dlouhá doba spaní mohou dětem, které nejsou zvyklé po obědě spát, znelíbit celou školku.

Jinde jsou k ale nespavcům chápavější a umožňují jim věnovat se klidovým aktivitám, pokud neruší děti, které spánek potřebují. Často platí jiná pravidla pro předškoláky a jiná pro mladší děti. Některé školky nabízejí dětem v době odpočinku různé kroužky, takže se spaní nakonec mohou vyhnout, nebo si ho zkrátit.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.