Tomáš Chrobák, učitel matematiky z Moravskoslezského kraje a vítěz loňského ročníku českého kola Global Teacher Prize, se právě stal jedním ze světových finalistů soutěže. Vybíralo se z dvanácti tisíců učitelů ze sto čtyřiceti zemí světa. Padesát finalistů je ze třiceti sedmi zemí.
Mám v rámci EDUinu cenu GTP na starosti a mám samozřejmě ohromnou radost, byť ji teď prožívám na pozadí koronavirové pandemie.
Zdálo by se, že v globálním srovnání se zeměmi, kde učitelé čelí dramatickým situacím, nemůže Česká republika nabídnout stejně strhující příběh. A přece Tomáš, který učí v malé vesnici Baška u Frýdku Místku, postoupil. Baška leží jen kousek od Janovic, kde působí jeho kolegyně, Monika Olšáková, která loni byla v soutěží stříbrná. Spolu vytvořili malý moravskoslezský zázrak a jasný důkaz, že dobrá škola může stát kdekoli, i v zapadlé vesnici.
Kdybych měla vyzdvihnout Tomášovu hlavní lidskou kvalitu, byla by to vzácná směs pokory a sebevědomí – kterou se on pod označením „pokorné sebevědomí“ snaží rozvíjet i u svých žáků.
Tomáš ví, v čem je dobrý a co neumí, a umí velmi dobře pracovat s chybou. Svým příkladem ukazuje, jak užitečná je to kompetence.
Když minulý týden české školy zůstaly zavřené, Tomáš s Monikou připravili webinář pro učitele o tom, jak uchopit novou situaci učení na dálku. Pokračují tak v tom, co už dlouho dělají - kolegiální podpora a učitelská spolupráce je jedno z hledisek, které se v soutěži hodnotí.
A co je ještě pro mě osobně a pro hodnotitele soutěže zásadní: ač Tomáš matematiku miluje, nezhlíží se jen v dětech s matematickým talentem. Myslí na všechny děti ve své třídě, jde mu o harmonii a jejich pocit štěstí. V jeho hodinách si každý najde svou parketu, každý něco vymyslí a vyřeší.
Jedna věc je na globálním kole GTP pro mě obzvlášť zajímavá. Všimla jsem si, že učitelé z různých zemích mají stejné priority i nastavení. Mění se podmínky, ve kterých žijí a pracují, i specifické výzvy, které řeší. Ty mohou vypadat opravdu různě, ale všichni tito učitelé se v jednom podobají. Jejich vztah s dětmi daleko přesahuje předávání informací. Jsou to učitelé, kteří s dětmi žijí jejich životy.
Co to znamená v českém prostředí? Když jsme byli na návštěvě v Tomášově hodině, v jedné chvíli se zeptal dětí: Všimli jste si, co bylo dnes jinak? Ano, volali někteří, K. ani jednou neřekla, že je hloupá a že to nedokáže.
Matematik, který zbavuje děti strachu ze selhání a podporuje jejich radost z učení. To je Tomáš Chrobák. Ať už globální kolo nakonec na podzim dopadne jakkoli, gratuluji k úspěchu, Tomáši.
Hana Matoušů vystudovala na Filosofické fakultě albanistiku a slavistická studia se specializací na bulharštinu. Několik let se věnovala výuce albánštiny a překladatelství, poté působila na různých pozicích v oblasti PR a marketingu. Nyní pracuje v informačním centru EDUin, kde má na starosti realizaci cen Global Teacher Prize CR a EDUína. Vychovává s manželem dvě děti.
Tomáš Chrobák v akci, pozorován:-)
https://www.youtube.com/watch?v=NfjCEUcgaj0
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.