Hana Matoušů: Učení je nakažlivé jako chřipka. Už pátý týden se mi nedaří této nákazy zbavit
Máme doma šesťáka. Právě opustil bezpečné, v jeho případě bohužel trochu stojaté a zatuchlé vody prvního stupně a vrhl se do proudu druhostupňového vzdělávání. Poprvé konfrontován s rozmanitostí pedagogického sboru. Poprvé konfrontován s radostí z poznání. Je jí natolik plný, že ji neudrží v sobě, ale nekontrolovaně z něho tryská. „Víš, že kdyby se Země přestala otáčet kolem své osy, tak vybuchne a my s ní?“ vypálí na mě před spaním.
„Opravdu? Protože se část, která je blíže slunci, přehřeje a začne hořet?“ plácnu. „Nebo se porušením rovnováhy zastaví pohyb i ostatních planet ve vesmíru, což způsobí mohutný hromadný výbuch?“ střílím naslepo dál. „Nebo???“
„Ne!“ Vítězoslavně se posadí na rozloženém gauči. „Rozdíl teplot mezi Sluncem zahřívanou a tou druhou, nezahřívanou polokoulí, bude natolik velký, že to ta hmota – ta Zeměkoule – nevydrží a bouchne!“ Rozmáchne se a pažemi naznačuje ohromný výbuch.
A už mě má, už mě dostal! Myšlenky se probouzejí a dávají do pohybu. „Vážně? A jak dlouho by musela stát, než by k tomu došlo? A může k tomu někdy dojít? A co pak, šlo by to nějak řešit?“ V hlavě se mi spouští scénář katastrofického scifi filmu – dramatické televizní vysílání, žena s kamenným výrazem v obličeji právě v přímém přenosu oznamuje miliardám lidí přilepených k televizním obrazovkám z druhé strany, že Země z nejasných důvodů zastavila pohyb kolem svojí osy a je otázkou jen několika málo hodin, než dojde k mohutné explozi. Vůkol propuká panika. Jen malá hrstka neohrožených si zachovává chladnou hlavu a kalkuluje – ještě možná není všechno ztraceno…
Z pokračování mě vytrhává netrpělivé tahaní za paži: „Mami?!!“ Mátožně se vracím zpět do reality, ale příběh, který se mi rozjel v hlavě, už opustit nedokážu…
Dítě a matka, večer, dětský pokoj, chvíle před usnutím. Nesledují film ani displej telefonů, nečtou knihu. Debatují o fyzikálním pokusu. Matematické vychytávce. Polohách planet ve vesmíru.
Učení dokáže být nakažlivé jako chřipka. Pohltí vás ve vteřině. Vím, o čem mluvím. Už pátý týden se mi nedaří této nákazy zbavit.
Hana Matoušů vystudovala na Filosofické fakultě albanistiku a slavistická studia se specializací na bulharštinu. Několik let se věnovala výuce albánštiny a překladatelství, poté působila na různých pozicích v oblasti PR a marketingu. Nyní pracuje v informačním centru EDUin, kde má na starosti realizaci cen Global Teacher Prize CR a EDUína. Vychovává s manželem dvě děti.
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.
