Jan Spousta: Polovina žáků propadla nebo sotva prolezla u maturity z matematiky. Je to lenost, nebo nekvalitní vzdělání?

Ano, z výsledků je jasné, že se „to“ nenaučila přinejmenším polovina z těch, kteří si matematiku k maturitě vybrali. O tom netřeba diskutovat. Bylo by však dobré přemýšlet o tom, proč se to nenaučili a zda a jak by se matematiku měli učit.

Na hypotéze, že se to nenaučili, protože jsou lenoši, jistě něco je. Kdyby se mladý člověk na týden někam zavřel s knihami a celé dny studoval a počítal, byly by asi jeho výsledky lepší. To skoro jistě mnozí maturanti neudělali a jiní ani nemohli udělat, protože k něčemu takovému nemá každý podmínky. Ale není důvod si myslet, že polovina maturantů přípravu úplně vypustila. Dnešní mladí jistě nejsou v průměru méně odpovědní a ctižádostiví, než jsme byli my.

Jen leností to asi nebude, a nabízí se tedy jiné vysvětlení. Studenti se snažili připravit, ale nedokázali to, protože postrádali latentní znalosti, které by dokázali oživit a na kterých by mohli stavět. Není reálné očekávat, že se někdo poměrně složitou a rozsáhlou látku naučí během týdne sám, bez předchozích základů. Dny před maturitou jsou určeny na to, aby si studenti látku připomenuli, ne aby se učili od nuly.

Takže masový neúspěch mluví spíš o tom, že se studentům v předchozím vzdělání (třináct let školy) nedostalo dostatečného základu, který by jim umožnil se připravit v rozumné době tak, aby test zvládli.

V každém případě to vrhá špatné světlo ani ne tak na letošní maturanty, jako spíš na systém výuky matematiky na základních a středních školách.

Jednotná maturita z matematiky pro všechny od Gymnázia Jana Keplera po poslední učební obor s maturitou je nesmysl. Pravděpodobně povede k dalšímu propadu průměrné kvality vzdělání včetně vzdělání v matematice. Pro gymnazisty bude moc jednoduchá, žáky mnohých odborných škol úplně odradí. A všechny odvede od lásky k matematice a od porozumění jejím zákonitostem ke snaze našprtat typové úlohy ke zkouškám.

Konání této zkoušky nám ale prospělo v jednom: můžeme si uvědomit, jak obrovské množství vyučovacích hodin se na školách promarní bez hmatatelného výsledku.

Jan Spousta vystudoval matematické inženýrství na FJFI ČVUT a sociologii na FSV UK. Pracuje jako analytik Moneta Money Bank a přednáší sociologii náboženství na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.