Kolik času u obrazovky je pro děti už moc? Rodiče hledají odpověď na otázku za milion

„Čím déle se výchově a vzdělávání věnuji, tím méně jsem radikální!” Tak shrnuje svůj postoj k dětem a digitálním technologiím Ondřej Neumajer. „Důležité je zdravé rodinné zázemí a hledání rovnováhy,“ myslí si pedagog a snaží se formulovat nějaké obecné pravidlo. „Nezakazovat a nebýt vůči dětem restriktivní, protože restrikce se dají vždy obejít.” Výzkumy totiž říkají, že pokud děti nemají žádný přístup k technologiím v mládí, vznikne jim handicap, který pak už nedoženou. Stejně tak ale nemají dobré vzdělávací výsledky žáci, kteří technologie nadužívají. Nejlepší výsledky mají děti, které je používají zcela průměrně.

Příliš mnoho času stráveného u počítače podle psychologů negativně ovlivňuje chování dětí, schopnost učit se, komunikovat i odpočívat. „Pokud děti nemají dostatek pohybu a nerozvíjí vztahy s vrstevníky, je ohrožen jejich psychický rozvoj. S tím souvisí sebevědomí a celkově vztah k sobě, který je pomocí her na sociálních sítích rozvíjený jednosměrně a opět velmi ochuzeně,” popisuje z praxe psycholožka Zuzana Pavelcová. Rychlá stimulace mozku v podobě digitální zábavy také činí pomalé aktivity, jako je kreslení, čtení knih nebo hru s hračkami, dlouhodobě méně přitažlivými. Existují však i výzkumné studie, které ukazují, že například videohry mohou být pro děti pozitivní výzvou – mohou rozvíjet jejich schopnost řešit problémy, rozvíjet myšlení či matematické dovednosti. 

Podle Ondřeje Neumajera je ideální nastavit jasná pravidla a limity a jejich dodržování pak vyžadovat. „Zapojil bych zdravý selský rozum. Dát dvouletému dítěti do rukou tablet je problematické v případě, pokud se jedná o náhradu za pozornost dospělého. Nesmí to být ve stylu ‚tu máš kohouta a hraj si‘,“ míní pedagog. Klíčem je tedy rozumně regulovat, čím se malé dítě na tabletu zabývá, kolik času tím stráví a zda bude mít po půl hodině možnost vyběhnout ven do přírody a mezi ostatní děti. 

Tělo trpí více než mysl

Nadužívání digitálních technologií se podle Ondřeje Neumajera může projevit více na fyziologii dítěte než na jeho psychice. Ergonomie dnešních tabletů a počítačů umožňuje, aby u nich bylo dítě různě zkroucené, tři hodiny nehnutě leželo nebo sedělo v šílené poloze s očima nalepenýma na obrazovce. Tělo a mysl jsou však spojené nádoby. 

„Je zcela zásadní budovat v dětech zdravý vztah k obrazovkám celkově – ne je odpírat nebo se jich děsit, ale naopak dbát na to, aby dítě mělo potřebu přijetí, ocenění či pozornosti naplněnou jinde. Online aktivity by měly být pouze příjemným zpestřením života,” uzavírá psycholožka Zuzana Pavelcová. 

Text vyšel v podzimním vydání časopisu Leo Express.

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na [email protected]. 

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.