Koukejte na stromy a budete chytřejší. Proč učení venku zlepšuje školní výsledky, vůli i chování

Po 99,9% lidské historie se učení odehrávalo s využitím skutečného světa. Pouze v posledních 100 letech jsme ho strčili do krabičky, které říkáme třída. A teď tak trochu objevujeme Ameriku, když pomalu zjišťujeme, že venku to jde lépe.

U nás ven skoro vůbec

Čeští žáci ven téměř nechodí. V reprezentativním výzkumu České děti venku uvedlo pouze 6% dětí, že někdy byly venku na školní zahradě v průběhu vyučování, a 13% dětí, že na ní byly o přestávkách.

Přitom příkladů, že to funguje, je z celého světa víc než dost. Některé školy po zavedení učení venku zaznamenaly přímo raketové zlepšení výsledků žáků ve státních testech, např. ve Slaughter Elementary School v USA během dvou let poklesl podíl čtvrťáků, kteří v testech neuspěli ze 32,6% na 2,9% v angličtině a ze 41,3% na 5,7% v matematice.

Venkovní prostředí má vliv i na kázeň: Na základní škole Hotchkiss v Texasu evidovali v roce, kdy začínali s výukou venku, 560 kázeňských prohřešků. Další rok, kdy se výuka v okolí školy rozšiřovala, klesl počet přestupků na 160. Následující rok, kdy byla výuka venku pevně zavedena v několika předmětech, měli pouhých 50 problémů s kázní. Ředitelé a učitelé výslovně dávali do souvislosti vyšší motivaci k učení, zájem žáků o to, co ve škole dělali, s jejich zlepšeným chováním. 93% ze 157 učitelů také ve výzkumu souhlasilo s tvrzením, že žáci jsou díky tomuto stylu učení laskavější jeden k druhému.

Máte příliš živou třídu? Vemte ji ven, uleví se vám, shodují se učitelé.

Samá pozitiva

Knihu Tajemství školy za školou sepsal ředitel vzdělávacího centra Tereza Petr Daniš. Dva roky pročítal výzkumy, články a knihy a shrnul je do čtivé publikace, která dokládá, že učení venku žákům přináší:

Lepší výsledky vzdělávání, a to nejenomv přírodních vědách, ale také v matematice, čtení, psaní či společenských vědách. Déle si učivo pamatují a lépe si propojují poznatky z různých předmětů.

Delší soustředění. Výzkumy ukazují, že pozornost zlepšuje nejen pobyt venku, aleuž pouhý výhled do zeleně. Učitelé reportují, že je to znát i v hodinách následujících po výuce venku – žáci se více zapojují a déle soustředí. Zlepšená pozornost vede k lepším vzdělávacím výsledkům a má řadu dalších příznivých dopadů.

Vyšší zájem o učení. Učit se venku děti baví a podporuje to jejich vnitřní motivaci k učení. Venku dochází k většímu naplnění jejich základních psychologických potřeb autonomie, kompetentnosti a sounáležitosti, které při frontální výuce ve třídě značně strádají, a přitom jsou důležitými předpoklady vnitřní motivace. Výuka venku je názornější, různorodější a tedy zábavnější. Dětem prospívá, když mají možnost pohybu a svou roli hraje i krása přírody.

Lepší chování a menší kázeňské problémy. Spolu s tím, jak se zvyšuje zájem o učení, klesá počet absencí a kázeňských problémů. Žáci, kteří se nenudí a vidí větší propojení školní práce se svým životem, méně „zlobí“. Zlepšují se i vztahy – jak mezi dětmi a učiteli, tak mezi dětmi navzájem.

Rozvoj životních dovedností. Učení venku rozvíjí sebedůvěru, sebedisciplínu, spolupráci a další životní dovednosti žáků. Prostředí venku vybízí učitele k častějšímu zařazování činností, při kterých děti něco samostatně zkoumají a tvoří nebo na něčem spolupracují, a jejich personální a sociální dovednosti tak mohou vyrůst.

„Probuzení“ žáků ohrožených neúspěchem. Terénní výuka velmi prospívá dětem, které ve škole nejsou tolik úspěšné. Venku snáze nacházejí smysl učení ve vztahu k vlastnímu životu. Pomáhá jim, že venku mají více pohybu, podnětů a příležitostí k vlastnímu prožitku a tvorbě.

Učení venku přináší také vyšší spokojenost a motivaci učitelů a prohlubuje jejich vztahy s žáky. Třešinkou na dortu je potom zlepšení postojů k životnímu prostředí a větší občanské dovednosti.

Iniciativa Učíme se venku získala loni cenu Eduína za pedagogické inovace. Rozhovor s Petrem Danišem čtěte zde

Koukejte na stromy, budete chytřejší

Učení venku přitom přináší výhody bez ohledu na přístup učitele a na to, jak lekce venku vypadá. Řada výzkumů u dospělých i dětí doložila vliv zeleně na snížení stresu, zvýšení odolnosti vůči stresu či zlepšení soustředění. Ukázalo se, že působení zeleně například přináší dětem zlepšení pozornosti a u dětí s poruchou pozornosti je toto zlepšení zcela srovnatelné s efektem běžně užívaných léků.

Pozoruhodné studie z chudinských čtvrtí Chicaga prokázaly, že v zeleni obnovená pozornost má obrovský význam pro další osudy lidí: zvyšuje se sebedisciplína a schopnost sledovat své životní vize a snižuje se výskyt násilí a trestné činnosti. Rozsáhlý výzkum z roku 2008 ukázal, že podobné efekty přináší zeleň i ve škole.

Ve vzorku 101 veřejných středních škol v Michiganu souvisel větší výhled na stromy a keře z jídelny a ze tříd s lepšími výsledky žáků ve státních testech, vyšším podílem těch, kteří dokončili školu i těch, kteří plánovali další studium na vysoké škole, a také s nižší trestnou činností. Naopak větší výhled na trávníky, parkoviště či sportovní hřiště předpovídal opačné výsledky. To vše platilo i po zohlednění socioekonomického zázemí žáků, stáří budovy a velikosti školy.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.