Kouzelnická škola v Bradavicích očima mladého učitele a milovníka moderní didaktiky: nic moc, ale má jednu přednost

Δ Ředitel Brumbál je (pravděpodobně) zavalen provozní administrativou a komunikací s ministerstvem, jelikož vůbec nemá vlastní výuku a neexistuje jediný doklad, že hospituje v hodinách svých kolegů.

Δ V Tajemné komnatě a poté opakovaně se ukazuje, že škola naprosto nezvládá krizový management.

Δ Na příkladu učitele obrany proti černé magii vidíme, že Bradavice neposkytují začínajícím učitelům pražádnou podporu - což vede k jejich rychlé úmrtnosti (v českém prostředí obrazně, v Bradavicích často doslovně).

Δ Nenáviděný Severus Snape by byl skvělým příkladem dobré didaktiky chemie. Lektvary učí prakticky, pracuje s chybou a zároveň dává studentům možnost látku doslova okusit. Selhává ovšem (a všichni ostatní též) ve spravedlivém hodnocení a přístupu obecně.

Δ I když by se mohlo zdát, že v Bradavicích převládá frontální metoda výuky, naštěstí tomu tak není. Velmi dobře jí ale ilustruje profesor Binns, profesor Kratiknot a samozřejmě Dolores Umbridgeová.

Δ Remus Lupin, vyučující, který propojuje teorii a praxi, pracuje s literaturou, je didakticky schopný, tráví se studenty (pedagogicky) svůj volný čas, přizpůsobuje tempo výuky oběma skupinám (slabším i silnějším) a dává studentům zažít úspěch, odchází z Bradavic po necelém roce. Příčinou je zřejmě nátlak ze strany rodičů!!!

ΔPravděpodobně jediným vyučujícím, který v Bradavicích působí dlouhodobě a který by prošel přes dnešní moderní standardy učitelů, je profesorka Trelawneyová. Je ale vykreslena jako nedostatečná odbornice, což je důvodem pro její zesměšňování. Přitom má nezpochybnitelnou erudici v oboru, orientuje se v soudobých trendech svého předmětu, dokáže studenty pro své téma nadchnout a zároveň si udržet zbytky zdravého rozumu.

Δ I profesorky Prýtová a Hoochová by nejspíš sklidily potlesk za svou pedagogickou práci, kdyby ovšem (jako se to děje v Bradavicích zcela běžně) pravidelně nepodceňovaly bezpečnost studentů a kladly větší důraz na používání správných ochranných pomůcek a práci v bezpečném prostředí.

Δ Celý výukový systém Bradavic je ovšem didakticky nemoderní, protože je založen prakticky pouze na vnější motivací a počítá s rivalitou studentů.

Δ Co v Bradavicích zcela chybí, je systém podpory pro studenty, kromě vedoucích kolejí – i zde je to ale limitováno vytížeností jednotlivých vyučujících a také jejich charakterem a z toho plynoucím přístupem.

V zásadě by se ta škola měla přejmenovat na Škola špatné a černé pedagogiky v Bradavicích...

Ale abych nebyl jenom negativní. Bradavice mají jednu velkou přednost: je tu spousta praktického učení. Lektvary se snad ani jednou neučí mimo laboratoř, bylinkářství mimo skleníky a takto bychom mohli pokračovat...

A co se na Bradavicích líbí vám?

Dan Pražák vystudoval gymnázium Přírodní škola, pak Biologii-Dějepis na PedF UK, a je doktorandem v Ústavu výzkumu a rozvoje ve vzdělávání. Učí na ZŠ Letohradská v Praze a působí v iniciativě Otevřeno, která spojuje studenty pedagogických fakult usilujících o změnu ve vzdělávání pedagogů.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.