Pro mou třídní jsem trapná, řekla studentka z Fridays for Future na setkání s ministrem, učiteli a experty
Studenti dostali téma klimatické krize do médií, ale neměli by se nejdřív dovzdělat a vyrůst, aby do tohoto složitého i kontroverzního problému mohli vůbec mluvit? A zanedbávají účastí ve stávce své vzdělávání, nebo se tím vzdělávají? A co dnešní učitelé: mají, umí a chtějí učit o klimatické změně? Otázky, samé otázky, na které se pokoušeli hledat odpovědi účastníci kulatého stolu Důtka za klima.
Některé studenty aktivní ve hnutí Fridays for Future za to jejich učitelé odsuzují a trestají. Třídní důtku za neomluvené hodiny dostala podle svých slov i Anna Mezgerová ze základní školy v Praze. Její třídní (která učí přírodopis i nepovinný předmět environmentální výchovy) zapojení žákyně do stávek údajně připadá trapné. "Když mě vidí vystupovat televizi, jsem podle ní trapná, stejně jako když si připnu odznáček Fridays for Future."
S ohledem na tento a jemu podobné případy měl červnový kulatý stůl, který organizoval SKAV a EDUin, název Důtka za klima.
Ve středu 19.6. se v Informačním centru OSN sešla zajímavá společnost. Ministr životního prostředí Richard Brabec seděl vedle Anny Mezgerové, která je výraznou tváří Fridays for Future. Spolu s ní za hnutí přišla Vanda Patočková z Brna a Ondřej Knopp zastupoval vysokoškoláky z Univerzity za klima. Účastnil se také senátor Marek Hilšer s bohatou minulostí občanského aktivisty. K pedagogické stránce tématu přišla promluvit náměstkyně ministra školství Dana Prudíková a středoškolský učitel z Ostravy Martin Vonášek. Odbornou veřejnost zastupoval profesor Bedřich Moldan. Akci organizovala Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) a informační centrum o vzdělávání EDUin.
„Důtku za klima si podle mě nezaslouží studenti, ale politici, kteří dopady lidské činnosti na klima dlouhou dobu přehlíželi nebo dokonce tvrdili, že problém neexistuje,“ řekl hned na úvod Richard Brabec, ministr životního prostředí, původní profesí geolog, a vyjasnil tak svou pozici. Postupně byly ale rozdíly mezi postoji ministra a přítomnými studenty čím dál zřejmější. „Nepotřebujeme se adaptovat, potřebujeme, aby se to nedělo,“ namítla Anna Mezgerová na jeho slova o nutnosti promyšlené adaptace na klimatickou změnu. Ministr zdůraznil, že má realistické postoje, protože nadsazené požadavky se pak nedaří plnit. Profesor Bedřich Moldan, předseda jeho vědecké rady, je ale naopak toho názoru, že Česká republika má v oblasti řešení klimatické krize málo ambiciózní cíle.
Ministr vyjmenoval dokumenty České republiky, které na klimatickou změnu reagují stovkami různých opatření, ale dočkal se této reakce:„Když se podívám kolem sebe, zdá se mi, že se nic moc neděje,“ řekla Anna Mezgerová.
Radikální tak akorát?
Studenti chtějí na problém a jeho naléhavost upozornit, a to se jim podle nich samotných daří. „Ještě před pár lety média klimatickou krizi řešila okrajově, teď jsou toho plná,“ říká Anna Mezgerová. „V jednáních s politickou reprezentací ale zatím moc úspěšní nejsme,“ doplňuje ji kolegyně z Fridays for Future, středoškolačka Vanda Patočková z Brna.
„Nemyslím si, že se celá věc může hned pohnout a vyřešit, je to dlouhodobá práce,“ říká senátor Marek Hilšer. V senátorském klubu Starostů a nezávislých byly ale podle jeho slov protesty impulzem k tomu se nad tématem zamyslet a začít o něm mluvit. Což ovšem ještě není akce. „Divím se, že se po čtyřech stávkách pro tuto republiku ještě nic neudělalo, a přišlo by mi smutné, kdyby to, co je potřeba udělat, mělo vymýšlet patnáctileté dítě,“ říká Anna Mezgerová.
Řešení nemůže záviset na nás, shodli se přítomní studenti. Své požadavky ale přesto dávají dohromady, a to ve spolupráci s odborníky, jako je profesor Moldan. „Studentské protesty jsou důkazem, že se téma dostalo k široké veřejnosti,“ řekl na debatě pan profesor. „Pod jejich vlivem se nálada a postoje ve společnosti za posledních několik málo měsíců změnily, a to i v České republice. Je to začátek něčeho vážného,“ dodal.
Bedřich Moldan zmínil na setkání učebnici Civilizace na planetě Zemi, jejímž je autorem a která vyšla loni. Je určena pro střední školy a přispívá k prohloubení průřezových témat RVP, jako jsou Environmentální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.
Stávka a škola
Podle středoškolského učitele Martina Vonáška je „česká pobočka“ Fridays for Future ve formulaci svých postojů a požadavků pozadu, třeba se srovnání se svou německou sestrou. Oceňuje ale, že hnutí se vyvíjí a třeba v Ostravě začíná tematizovat lokální aspekty klimatického problému. Podle něj by učitelé měli studentskou iniciativu nejen tolerovat, ale sami by měli toto téma do výuky vnášet.
Ukázka, jak se zahubit
„Učitel nežije ve vakuu, neměl by žít," říká Martin Vonášek. "Na podněty, jako je třeba tato studentská stávka, má reagovat. O klimatu a klimatické krizi se dá mluvit prakticky v každém předmětu, od matematiky, kde se dá analyzovat graf, po dějepis, kde se dá ekologická katastrofa ukázat na příkladu Velikonočního ostrova, jehož obyvatelé nešetrným zásahem do ekosystému zahubili sami sebe.“
Jak moc probírali ochranu životního prostředí a aktuální hrozby ve škole Vandy Patočkové, středoškolačky z Brna? „Ekologii jsme měli jen měsíc a to ještě na konci studia, není to ani maturitní otázka, to je úplně špatně. Podle mě by studenti měli být ve škole vedeni k tomu, aby věděli, co se ve světě a v jejich zemi děje, aby je to zajímalo…“
V zájmu o politické dění a občanské aktivity jsou podle moderátora akce Davida Klimeše, který citoval průzkum Eduzměny, čeští žáci ve srovnání s jinými zeměmi spíš podprůměrní.
Je to v naší hlavě, ale jak?
Ministr Brabec upozornil na emise spojené s osobní spotřebou, zejména dopravou a odpady. „Je to tisíc každodenních věcí, není to jen o tom, kdy zastavíme nějakou uhelnou elektrárnu a postavíme obnovitelné zdroje, je to o naší hlavě,“ řekl. „Děti mohou působit na své rodiče, proto je tak důležité, aby ve škole dostala ekologie a ochrana životního prostředí větší prostor. Zamrzli jsme v jiné době a je třeba to změnit. Nechť je nám v tomto vzorem Izrael,“ dodává ministr. V izraelských školách začíná výuka modlitbou za vodu. Ministr Brabec se do této země jezdí učit, jak s vodou hospodařit.
“Nepodporuje ale současná vláda laxní postoje veřejnosti, když lidi ústy premiéra Andreje Babiše ujišťuje, že budeme snižovat emise, ale nebude nás to nic stát?“ reaguje Ondřej Knopp z hnutí Univerzity za klima. Podle něj nejde jen o výchovu dětí, ale o působení na generace, které mají aktuálně voličskou moc.
Průzkum veřejného mínění, který si MŽP nechalo vypracovat před dvěma lety, ukazuje, že otázka životního prostředí je pro lidi důležitá, důležitější než migrace nebo korupce. 80 % respondentů ale řeklo, že se na řešeních problémů nechce nijak finančně podílet.
Šetrné chování jednotlivců k odvrácení nebezpečí nestačí, kromě toho potřebujeme politický plán na kolektivní změnu uvažování a chování, myslí si Martin Vonášek.
Uhlíková stopa a učitelé
Pavla Ducháčková Chotková, učitelka 1.stupně Malostranské základní školy, řekla z publika: „Máme vést děti k tomu, aby se účastnily občanského života, ale část učitelských sborů na toto vzdělávání není připravena. I v naší sborovně slyším názor, že uhlíková stopa je možná problém, ale přece nebudeme znova žít v jeskyních a svítit si svíčkami…“
Před učiteli udělujícími důtky se studentů zastala náměstkyně ministra školství Dana Prudíková. „Každý má právo vyjádřit svůj občanský postoj, tedy i studenti,“ řekla. Tříbení kritického myšlení je podle náměstkyně mezi předepsanými vzdělávacími cíli, stejně jako vzdělávání o ochraně přírody a udržitelném rozvoji.
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.
