přečtěte si novou knihu Chci se ti podívat do očí

Tomáš Chrobák: Jak zlepšit české školy? Oceňujme dobré učitele. S těmi, kteří škodí, stejně nehneme

14. červenec 2019

Je poslední školní den. Rozdal jsem vysvědčení a domů si odnáším kupu bonboniér, pár hrnečků, nějakou tu propisku a dvě lahvinky. Jako každý rok se raduji, že nejsem učitelka a dárky se dají zpravidla sníst, či vypít. Jeden dárek mezi všemi je ale jiný. Skoro se až stydím za to, že svým významem pro mě přesahuje všechny ostatní dohromady. Vždyť mnohé nebyly vůbec levné. A tohle je vlastně jen zarámovaný kus papíru.

Je to dopis, kde rodič píše, proč jsem pro jeho syna, a tím pádem i pro něj, důležitý. Co jim do života přináším. Ta upřímnost mě ohromila a naplnila touhou být ve svém povolání stále lepší. Najednou cítím víru, že vše, co mě ve škole potká, zvládnu.

Milí rodiče našich žáků, jste to právě Vy, kdo má největší možnost pozitivně ovlivnit naše školství. Změny RVP a různé nové strategie či metody jsou sice důležité, ale nic z toho nemá tak zásadní sílu jako Vy. Věřte mi, ani to případné zvýšení platů nebude samospásné. Učitelům chybí především ocenění jejich práce.

Jen Vy můžete svým zájmem udělat ze školství téma. Je smutný obrázek naší společnosti, že se dospělí spíše baví o tom, jak hrál Baník, či Sparta nebo jaký nekonečný seriál zrovna běží v televizi.Naštěstí je stále více a více rodičů, kteří svému dítěti položí otázku: „ Co ses dnes ve škole dozvěděl“ místo „co jsi dostal za známku“.

Jak podpořit učitele, kterého si vážím? Pojmenovat, co se daří, s čím souhlasíme, co se nám líbí. Dodáte tak učiteli sebevědomí a pocit důležitosti práce, kterou dělá. Kytka, či bonboniéra na konci roku je sice hezká věc, ale nenese žádnou konkrétní informaci. Je to asi jako by Vám někdo po nedělním obědě řekl:" Dnes jsi uvařil na dvojku." Nejcennější je zcela konkrétní ocenění – „díky, že nezkoušíte u tabule, ale necháte žáky prezentovat řešení až po tom, co si ho mohou promyslet“.Už jen zamyslet se nad tím, co se mi na učiteli líbí, a najít odvahu to vyjádřit, vyžaduje energii. Já jsem ale přesvědčen, že je to právě tohle, co stojí v základu proměny našich škol. Je důležité začít komunikovat právě s učiteli, kteří jsou pro naše děti cenní. S těmi, kteří podle našeho pohledu spíše škodí, stejně nehneme. Kritikou se spíš ještě víc zatvrdí.

Můj starší syn chodí teprve do mateřské školky, ale už vím, co napíšu jeho paní učitelce. “Děkuji, že máte pochopení pro jeho často ‚originální‘ chování. Díky Vaší trpělivosti a empatii odpadá mnoho střetů, které by s mnohými nastaly.”Napíšu také svému matematikáři a poděkuju mu za to, že své nadšení pro krásu matematiky dokázal přenést na mnohé z nás. Učitelce dějepisu chci říct, že díky jejímu daru vyprávění jsem se naučil mít rád historii. Učitelce angličtiny, že svoji důsledností mě naučila znát mnoho slovíček.

Pokud můžete, jděte za učiteli osobně a řekněte jim to. Ale i mail nebo zpráva přes Bakaláře určitě potěší a dodá nový elán. A třeba právě prázdninové období je to nejvhodnější – učitelé mají čas si milou zprávu skutečně vychutnat.

Tak, milí rodiče, je to na vás.

Tomáš Chrobák je učitel matematiky a tělesné výchovy na druhém stupni ZŠ Baška nedaleko Frýdku-Místku. Je členem Národního kabinetu matematiky, vyučuje a lektoruje Hejného metodu. Věnuje se mentoringu, píše články o výchově a vzdělávání, vymyslel a organizuje projekt Sobotní škola hrou. V létě pořádá stanové tábory v lesích u řeky. V červnu se stal vítězem letošního ročníku soutěže o nejlepšího učitele Global Teacher Prize.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Popup se zavře za 8s