A muži opravdu můžou prát prádlo? I české školy inspirovala k výuce správných hodnot irská jeptiška
Co je to štěstí, zeptala se učitelka Lenka Rudolfová z Ostravska svých osmáků jednou při hodině. Dostala předvídatelnou odpověď: samé jedničky a hodně peněz. Pak si o tom povídali déle a na konci hodiny byla už odpověď některých žáků jiná – mít rád sám sebe.
Lenka Rudolfová ve svých hodinách využívá metodiku Hodnotového vzdělávání Cyril Mooney. Je totiž přesvědčená, že právě o hodnotách se mezi lidmi – školy nevyjímaje – mluví méně, než by bylo třeba. „Dokud se k sobě samým a k sobě navzájem nebudeme chovat s respektem, nenaučíme se poděkovat, nebo si říct o pomoc, společnost nebude fungovat dobře,“ je přesvědčená.
Hodnotové vzdělávání do Česka přivezla filmařka Linda Jandejsková, které učarovalo, jak dobře v indické Kalkatě funguje základní škola irských jeptišek. Pozvala sestru Cyril Mooney do Česka, přeložila její materiály a vyškolila první lektory. Mezi nimi byla i Michaela Stoilova, tehdejší metodička Scio a dnes ředitelka organizace Hodnotové vzdělávání Cyril Mooney.
Učení sestry Mooney stojí na křesťanských hodnotách, není ale náboženské. Během deseti let se v Česku zapojilo sedmdesát škol různých typů. Některé přinášejí metody do třídnických hodin, jiné napříč předměty. „Škola stojí před rozhodnutím, co vlastně chce dětem předat, co má být cílem vzdělání. My jsme přesvědčeni, že je to právě vědomí toho, jaké hodnoty mám a proč se rozhoduji tak, jak se rozhoduji,“ říká Stoilova.
S dětmi je možné otevírat náročná témata, jako je například odpuštění. Když je ale někdo v opozici a trvá si na svém, nevadí – cílem lekce není ho zlomit a přesvědčit, ale dodat mu materiál pro další přemýšlení. Jak se dá ve škole mluvit o hodnotách? Jak konkrétně hodiny vypadají a co mohou žákům přinést do života? Přečtěte si na webu Heroine.cz.
