„A v září nás čeká adaptační kurz.“ Pokud jde vaše dítě na druhý stupeň základní školy, do primy nebo nastupuje na střední, nejspíš ho to čeká také. Několik dnů strávených s novými spolužáky a učiteli mimo školní budovu vyjde rodiče i na několik tisíc korun. Ten správný ale dokáže nastartovat vztahy a umožní dětem otestovat své hranice.
Starší generace pravděpodobně žádný adaptační kurz nezažily. Prostě se přišlo do školy, druhý nebo třetí den začalo učení a nové kamarády si každý nacházel tak nějak mimochodem, o přestávkách nebo ve frontě na obědy. Dnešní děti to v něčem mají jednodušší, protože téměř všechny střední a i mnohé základní školy dnes dělají všechno pro to, aby jim seznámení a tvorbu nového kolektivu usnadnily. „Když se kolektiv povede dobře nastartovat, hodně to usnadní další práci a adapťáky v tom mají velký význam. Vyjede se mimo běžné prostředí, takže se lidem naruší jejich obvyklé vzorce chování. Navíc příroda okolo nám umožňuje pracovat s dobrodružstvím, rizikem i bezpečím,“ vysvětluje v článku na webu Heroine.cz Josef Hruška, který na kurzech pracuje jako lektor.
Školy během trvání kurzu přebírají za žáky zodpovědnost, což se týká například i dětí se zdravotními problémy typu silných alergií. Základem je, aby o nich věděly předem, vysvětluje Dana Nešetřilová z gymnázia v Neratovicích. Rodiče nově přijatých žáků absolvují už v červnu schůzku, kde mají zástupcům školy o svém dítěti říct cokoliv, co považují za důležité. Před odjezdem odevzdávají veškerou medikaci. „Někdy je to trochu na hraně. Vezeme třeba těžkého alergika, ale jako učitelé nesmíme podávat léky. My ale chceme, aby opravdu jeli všichni, tak si držíme palce a vyrážíme,“ dodává Nešetřilová.
Lektorstvo nebo učitelstvo, které připravuje program, musí myslet i na to, že fyzická a často i psychická kondice dětí není taková, jako bývala třeba ještě před deseti lety. „Kdykoliv mají právo STOP – když jim nějaká aktivita není příjemná, nemusí se jí účastnit, pouze jsou přítomni a přihlížejí. A v dramaturgii kurzu se vyhýbáme soutěžím. Soustředíme se spíš na aktivity podporující kooperaci,“ říká Josef Hruška. Je reálné očekávat, že po adapťáku budou všichni ve škole kamarádi? A kde se v Česku myšlenka adaptačních kurzů vůbec zrodila? A vyplatí se na něj poslat vaše dítě, i když to bude něco stát? Přečtěte si celý článek o adaptačních kurzech na webu Heroine.cz.