„Adapťák“ nemusí být nuda. Kurzy pro školáky dokážou otestovat jejich hranice a nastartovat přátelství
Co čeká vaše děti první dny v září? Pokud jdou do primy nebo prvního ročníku střední školy, je velká šance, že co nejdřív vyjedou na adaptační kurz. Některé základní školy na „adapťák“ posílají zase šesťáky, jiným se osvědčilo vyslat i další ročníky. K čemu takový adaptační kurz vlastně slouží a jak by měl vypadat? Praxe se různí…
„Naše Sofi se dostala na gymnázium, máme z toho radost a ona se už taky moc těší,“ říká Tereza z Prahy. Její jedenáctiletá dcera Sofie letos v září nastupuje do primy osmiletého gymnázia. Nemusí moc přemýšlet o tom, s kým si první den sedne do lavice nebo co si vezme na sebe, protože o půl deváté nastoupí do autobusu a spolu s třídní a novými spolužačkami a spolužáky vyráží na adaptační kurz, ze kterého se vrátí až v pátek. „Dostali jsme do e-mailu nějaké základní informace a kontakt na učitelku. Jsem ale trochu ve stresu z toho, že Sofi má silné alergie a bere pravidelně léky. Máme je na srazu předat učitelům, ale ti budou mít na starosti spoustu dětí. Jen doufám, že se tam nikomu nic nestane a Sofi si první dny s novou třídou užije.“
Sofiina matka Tereza se narodila v roce 1980. Chodila sice na víceleté gymnázium, tehdy se ale na žádné adaptační kurzy nejezdilo. Děti prostě přišly do školy, rovnou se začaly učit a seznamování se spolužáky se odehrávalo o přestávkách a pauzách před odpoledním vyučováním. Nejméně v posledních deseti či patnácti letech se ale „adapťáky“ staly pevnou součástí školního roku na většině škol středních i mnoha základních. Jejich podoby jsou pestré. Někde se vyjíždí na pět dní, jinde třeba jen na dva nebo tři. Program si v některých školách vytvářejí sami, další ho svěřují agenturám. Jak takový adaptační kurz organizovaný zvenčí může vypadat?
