Za waldorfské školy může autor Fausta aneb jak Goethe inspiroval pedagogiku, která jde proti proudu
Waldorfské školství je v Česku víceméně okrajovou záležitostí. Ale vyvolává zvědavost i nedůvěru. Když se po roce 1989 ve zdejších končinách objevilo, těžko bylo srovnatelné s čímkoli zdejším. Leccos zůstalo a zůstává dodnes „ztraceno v překladu“. Třeba vliv německého velikána Johanna Wolfganga Goetha.
Německý rodič, který posílá své dítě do waldorfské školy, obvykle tuší následující: I když tento způsob vzdělávání založil jistý dr. Rudolf Steiner před necelými sto lety, krátce po ukončení první světové války, neodmyslitelný od tohoto druhu výchovy a vzdělávání je především vliv velikána Johanna Wolfganga von Goethe (1749-1832).
Goethe si rád hrál
Osobnost Goetha pro průměrně vzdělaného Němce nepředstavují jenom citace z poémy Faust a Mistrův výrok „šedá je teorie, zelený však strom života“. Ví se, že Goethe byl všestranný a hravý. Vedle literárního díla stihl sbírat minerály, zabývat se botanikou, studovat fyzikální jevy (nápaditá teorie o vnímání barev) i zamíchat se do vysokého politického působení. Věřil pouze v takový způsob rozvoje, který zasahuje osobnost jako celek, jako svobodný celek. Dá se říci, že autor Fausta byl vlastně první a vzorový žák waldorfského školství dávno před jeho vznikem.
Autor Fausta byl vlastně první a vzorový žák waldorfského školství dávno před jeho vznikem.
Steiner se ujal žáka, kterému nikdo neuměl pomoci
Když pak v roce 1919 učenec a mystik Rudolf Steiner (1861-1925) přednášel zaměstnancům stuttgartské továrny Waldorf Astoria o svých představách vzorové školy, kterou mu pak dovolil majitel z vlastních prostředků také realizovat, publikum nejspíš vědělo, že se jeho myšlenky nacházejí pod významným vlivem Goethova díla i osobnosti. Steiner započal svou vědeckou dráhu editováním Goethových přírodovědeckých spisů. Ale jeho pedagogické kompetence byly mimo pochybnost. Už za středoškolských studií se tento německy hovořící rodák z Kraljevce v dnešním Chorvatsku ujal domácího vzdělávání údajně nevzdělatelného chlapce, nad kterým zlomilo hůl už několik lékařů. Steiner nepovolil a po několikaletém úsilí uspěl tak, že jeho klient dokázal odmaturovat. Během vysokoškolského studia si zapsal několik oborů a dosáhl doktorátu z filosofie.
Podle mezinárodního registru waldorfských škol byl k březnu 2017 jejich celkový počet 1092 , z toho v České republice 18.
Mystická stránka – inspirace z východu, i západu
Na přelomu století, kdy žil už v Berlíně, začal Steiner působit v takzvané Teosofické společnosti a později založil vlastní Antroposofickou společnost. Jednalo se o platformu, která se zabývala zkoumáním nerozvinutých duševních stránek člověka s volnou inspirací nejenom v orientální spiritualitě, ale zejména v západoevropském duchovním vnímání (renesanční gnose, Leonardo da Vinci, německá idealistická filosofie devatenáctého století). Nejednalo se o vyznavačské hnutí nepřátelské vědě ani osvícenství. V jistém smyslu tu lze nacházet paralely s pojetím Steinerova současníka, psychologa Carla Gustava Junga.
Na čem waldorfská pedagogika staví
Pochopení vývoje dítěte ve třech sedmiletých stadiích, důraz na to, aby děti svobodně a kreativně objevily pravdu o světě i o sobě, spontánní rozhovor učitele a žáků, mezi kterými mizí vztah mocenské nadvlády ze strany pedagoga. To jsou základní stavební prvky waldorfské pedagogiky.
Škole je vzdálené autoritativní memorování textů, dat a fakt (což bylo ve Steinerových dobách ještě překvapivější a alternativnější než nyní), racionalitu chápe jako část osobnosti dítěte, která se stává smysluplnou až v souzvuku s ostatními komponentami.
Waldorfské školství se opírá o systém učení Rudolfa Steinera, ale zároveň klade důraz na otevřenost, individuální svobodu a zamítnutí všech autoritativních postupů.
Rudolf Steiner zemřel roku 1925 ve švýcarském Dornachu poblíž Basileje a jeho urna spočinula na zahradě Goetheana, vily, kterou sám projektoval a umělecky vyzdobil.
Goethaneum
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.
