„Mami, jak se rodí děti?“ O intimitě a sexu mluvte s dětmi od narození
Sexuální vzdělávání našich dětí je v našich rukou. Je na nás, jak se ke svému sexuálnímu životu budou v budoucnosti vztahovat a jak s ním budou spokojené. Jak správně s dětmi o sexu mluvit? A co určitě neříkat?
Přiznám se, že k účasti na workshopu o sexuální výchově, který pořádá organizace Konsent, jsem přistupovala poněkud rozpačitě. Mluvit přes obrazovku počítače o sexu s cizími lidmi se mi nechtělo, navíc jsem měla dojem, že mé (devíti- a šestileté) děti jsou v oblasti sexuální výchovy vzdělány dostatečně. Kytičky a včeličky jsem vynechala a informovala je už před časem o tom, že děti se rodí poté, co pindík vyhodí pár spermií do pipinky, ty se spojí s vajíčky, co jsou tam schovaná, a tím vznikne miminko, které poté, co vyroste, vyleze z pipinky ven.
Děti na celém příběhu nejvíce stejně zajímala má jizva po císařském řezu, která jim jako východ z dělohy připadala mnohem dobrodružnější. Podrobněji jsem to nejspíš už nerozváděla a na doporučení kamarádek dětem pustila půvabný edukační snímek O sexu. Ten je sice určený osobám s mentálním postižením, ale s kamarádkami jsme se shodly, že otázky sexuality vysvětluje dostatečně názorně i pro naše zvídavé ratolesti.
Celá třetina českých dětí čerpá informace o sexu od kamarádů a kamarádek, dalších 29 % z internetu a 7 % právě z porna.
„Mami, já mám celej šuplík informací o sexu,“ překvapil mě devítiletý syn odpovědí na otázku, co tedy vlastně o tématu sex vědí. Zeptala jsem se jich dopoledne před workshopem, abych zjistila, jak dobře nebo špatně na tom jsme. Za vydatného chichotání jsme pak dali dohromady souhrn informací vycházejících z rodičovské edukace i edukace od spolužáků: „Mami, porno potřebuješ, abys mohla dělat děti, když ti to nejde.“ „A co to je porno?“ „No takový věci.“ Ehm.
Sexuální výchova pro rodiče
Alespoň že mé děti ještě nejspíš žádné porno neviděly; podle údajů Konsentu většina dětí ve věku 11–14 let už tuhle zkušenost má. Podle Konsentu celá třetina českých dětí čerpá informace o sexu od kamarádů a kamarádek, dalších 29 procent z internetu a 7 procent právě z porna. Organizace Konsent i proto pro české rodiče pořádá workshopy o tom, jak děti sexuálně vzdělávat. Od roku 2019 jich proběhlo kolem deseti, prošlo jimi přes 100 lidí. Workshopy vedou členové Konsentu Kristýna Bělíková a Ivan Kobelev, účastní se jich obvykle kolem 15 účastníků. V mé skupině byl jen jeden otec, jinak samé ženy, od bezdětných po matky tří dětí, s dětmi od jednoho až do 14 let. Poměrně široký rozptyl, i s přihlédnutím k tomu, že s různými věkovými kategoriemi obvykle o sexu mluvíme různým způsobem.
O sexu bez předsudků
Masturbace, sex při menstruaci nebo vaginální výtok. Autorky podcastu Vyhonit ďábla Zuzana a Terezie otevírají tabu spojená se sexem a vymýtají předsudky, které kolem tělesnosti můžeme mít. V podcastu Hlas Heroine prozrazují, jaké téma nejvíc rezonovalo a co na jejich podcast říkají jejich maminky.
Lidé nám píšou, že se díky nám necítí divně, říkají autorky podcastu o sexu v Hlasu Heroine
Přednášky lektorů se střídají s přehráváním různých zapeklitých modelových situací, v nichž se při komunikaci s dětmi o sexu můžeme ocitnout. „Váš pětiletý syn si hraje s tříletou dcerou vaší kamarádky u vás doma. Jdete je do pokoje zkontrolovat a najdete syna s fixou v ruce, jak se právě chystá ‚vyšetřit‘ holčičku, která leží na zemi a nemá kalhotky. ‚Neruš nás. Hrajeme si na doktora,‘ vyhání vás syn. Co uděláte?“ Uf.
Ač mě informace, že tříhodinový workshop probíhá interaktivní formou a jeho součástí je i „praktický nácvik konverzace s dětmi“, poněkud děsila, nakonec jsem si tuhle část workshopu užila nejvíc. Modelové komunikace totiž účastníka staví často do poměrně šokujících situací a leckdy jsme nad nimi docela vášnivě diskutovali.
Co byste udělali vy, abyste téma netabuizovali, a zároveň naznačili, že není podobné chování úplně vhodné? Lektoři radí říci dětem, že jim ten druhý nemá dělat nic, co by se jim nelíbilo, že se mají včas ohradit. Navíc je třeba vysvětlit dětem pravidlo, že při hře by neměly narušovat intimní zónu svých kamarádů. Podle lektorů je nejlepší v podobných situacích zachovat klid, klidně i dětem říci, že s nimi situaci probereme později, pokud se rovnou necítíme na její řešení. Témata kolem sexu není dobré tabuizovat. Dětem bychom měli odpovídat otevřeně a pravdivě.
Zatímco u mladších dětí se potýkáte s odpověďmi na otázky, jak se rodí děti či co jsou to vložky, starší se vám mohou svěřit s náklonností ke stejnému pohlaví, můžete je přistihnout u porna a v tomto věku už řešíte i témata poluce či menstruace, ale i začátek sexuálního života a s tím související téma antikoncepce.
Řadu žen mohla překvapit jejich první menstruace, řadu mužů zas první poluce – bez dostatečné edukace tyto přirozené fyziologické procesy mohou na dospívající působit děsivě.
„Rodiče jsou často překvapení, že workshop není postaven na frontálním výkladu,“ vysvětluje Karolína Křížová, která má v Konsentu workshopy na starosti. „Rodiče oceňují prostor, ve kterém mohou svou nejistotu sdílet a zjistit, že to podobně mají i ostatní. Nejvíce pak většinou oceňují příležitost zkusit si konverzace na ošemetná témata ‚nanečisto‘. Ač to pro ně není snadné, najdou odvahu a zpětně hodnotí tato cvičení jako velmi přínosná. Workshop je navíc rámovaný pozitivně, se zdravou dávkou humoru a nadhledu,“ dodává Křížová.
Pipinky a pindíci
Součástí workshopu je dohoda na tom, že informace z něj budou neveřejné, proto mohu jen obecně popsat, co bylo jeho součástí: mluvili jsme o tom, co jsme se sami v dětství dozvěděli o sexu a co o něm říkáme svým dětem. Účastníci workshopu často tematizovali tabuizování sexu v rodinných konverzacích z dětství a také to, že sex nebyl vůbec tématem rodinné debaty. Řadu žen tak mohla překvapit třeba jejich první menstruace, řadu mužů zas první poluce – bez dostatečné edukace tyto přirozené fyziologické procesy mohou pro mladé dospívající působit i děsivě.
Tajný život seniorů
Je skvělé, že o různorodém prožívání sexuality se mluví čím dál víc. Tedy pokud se týká lidí od určitého věku. A do určitého věku. Vně těchto hranic vyvolává téma rozpaky, stud, popírání… A to ke škodě nás všech.
Kapitola sama pro sebe jsou pak různé zdrobněliny, které s dětmi používáme v komunikaci o pohlavních orgánech. Lektoři workshopu připomínají, že je důležité edukovat děti o jejich správných anatomických označeních. Základní pravidla komunikace o sexu jsou přitom podobná těm, která aplikujeme v běžné komunikaci s dětmi: měli bychom je respektovat, nekritizovat je a nehodnotit. Měli bychom jim být vzorem, podporovat je ve zvídavosti a zároveň uvádět věci na pravou míru a také mluvit o diverzitě. Podle lektorů všechna se sexem související témata lze s dětmi probírat už od raného věku, i od raného věku lze také budovat pozitivní vztah k vlastnímu tělu i vědomí hranic.
Většina dětí ve své přirozené zvídavosti dřív či později položí onu otázku „jak se rodí děti?“. Podle Kristýny Bělíkové jsou ale i děti, které se zdánlivě o sex nezajímají. „Stydí se nebo je to nezajímá. Ale je třeba počítat s tím, že se třeba zeptají někoho jiného. A myslím, že je dobré pro dítě být prvním zdrojem informací o sexu,“ dodává Kristýna. „Rodiče často překvapuje, že je dobré s dětmi o tématech těla a intimity mluvit v podstatě od narození,“ říká Karolína Křížová z Konsentu. „Spousta rodičů si říká, že na to mají oni i děti času dost a že je to něco, co přichází až s pubertou,“ dodává s tím, že na téma je možné víceméně v každém věku zavést řeč a adekvátně věku o něm mluvit.
Tabu před tabulí
Sexuální výchova je také obsahem školních osnov, podle průzkumu České středoškolské unie z roku 2020 je ale ve škole velmi omezená a točí se jen kolem základních témat. „Velmi málo pozornosti je věnováno otázkám souhlasu, hranic nebo důležitosti komunikace v partnerských a intimních situacích,“ říká Karolína Křížová z Konsentu. Podle ní pedagogové nemají dostatečnou průpravu a zdroje, na kterých by svou výuku mohli postavit. I proto Konsent připravuje metodicky propracované lekce sexuální výchovy, které vznikly v rámci projektu Žádná tabu před tabulí a které si budou moct vyučující zdarma stáhnout. Čtyři lekce se věnují tématům souhlasu k sexu, mýtů o sexu a pohlavních orgánech, sexuálního obtěžování a pornografie.
Dokážete mluvit se svými dětmi o sexu a intimitě beze studu?
A jak se stavět ke zmíněným dětským otázkám, jak se dělají děti? „Není úplně nezbytné hned odmalička vyprávět nejpodrobnější technické detaily plození dětí,“ říká Kristýna. Podle ní bychom si ale měli dát pozor na to, když říkáme, že se rodiče měli strašně rádi, až z toho měli děti. „Jsou taky rodiče, kteří už se třeba rádi nemají, a jsou lidé, kteří se mají moc rádi, ale děti mít nemohou,“ připomíná Kristýna zdánlivě prostý fakt.
Nejdřív podle ní stačí vysvětlit (bez té sexuální části), že muž má v těle spermie (můžete je třeba namalovat) a žena má v těle vajíčka. Když se spojí spermie s vajíčkem, vznikne plod a z něj pak roste v břiše ženy dítě. „Zdůrazňujte, že to podobně funguje v přírodě u všeho,“ dodává Kristýna. Na následnou obvyklou otázku „A jak se tam ta spermie dostane?“ už asi bude třeba přistoupit k podrobnějšímu popisu. I malým dětem je třeba nicméně říct, že existuje zákon, že sex mohou dělat až lidi starší 15 let. Se staršími dětmi se doporučuje také mluvit o tom, že sex spolu lidi nemají jen za účelem plodit děti, ale protože je jim to příjemné. Sex spolu navíc mohou mít i lidé stejného pohlaví. „A někteří lidé děti nechtějí a není na tom nic špatného,“ dodává Kristýna, co by také děti měly vědět. Teď ještě aby to věděly včas i ty naše.
