Má smysl legalizovat prostituci? Absolventky z Masarykovy univerzity pořádají měsíc besed o intimním násilí

Když kolem roku 2022 vypluly na povrch kauzy kolem sexuálního násilí na několika českých vysokých školách a souběžně stanul před soudem Dominik Feri, mnoho univerzit reagovalo ustavením ombudsmanů a ombudsmanek nebo zavedením metodik, které měly takovému jednání ze strany pedagogů předcházet. Kromě toho se ale ozvali i studující. Michaela Jelenová tehdy studovala psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, zajímala se o oblast trestných činů a pomoci obětem sexuálního násilí.

„Věděla jsem, že tyhle kauzy existují, ale mnoho lidí ne – předpokládali, že na akademické půdě se násilí neobjevuje. Už před obviněním Feriho jsem přišla s návrhem dát dohromady studentskou iniciativu, která by nějak sexuální násilí na vysokých školách tematizovala. Jako kdyby nazrál čas, konečně byl prostor o něčem takovém mluvit. Vznikl SVAM, což byla zkratka pro Sexual Violence Awareness Month. Nejprve nás bylo asi dvacet, uspořádali jsme první ročník akce, kdy jsme sezvali odborníky a odbornice a o sexuálním násilí jsme začali mluvit,“ vzpomíná Jelenová. V pátek ona a tři její kolegyně získaly zvláštní ocenění v soutěži Inspirativní žena, kterou pořádá Fórum 50 procent, v kategorii kolektivů.

Univerzita vyšla vstříc

Po prvním ročníku se čtyři studentky rozhodly pokračovat v činnosti a iniciativu posunout dál. Stal se z ní spolek, název jen lehce modifikovaly na Safety and Violence Awareness Movement. A celý březen mluví o násilí znovu – tentokrát pořádá besedy, panelové diskuse i výstavy o násilí v sexbyznysu. 

„Dvě z nás jsou právničky, já jsem dostudovala psychologii, v týmu máme i markeťačku. Ze svých specializací sledujeme, jak sexuální násilí ovlivňuje různé skupiny obyvatel. Vloni jsme celý měsíc mluvily o násilí v kyberprostoru. Letos jsme sexbyznys vybraly i proto, že jde o výsek problematiky, o kterém se dlouho mlčelo – a konečně se začíná mluvit o tom, co s lidmi dělá třeba OnlyFans nebo porno obecně. Pracuji ve své praxi s dětmi a mládeží a vidím denně, že se mladí dostávají běžně k pornu, ale že vlastně vůbec netuší, jak vzniká, nerozumí tomu, co je za tím, zda je ten průmysl fér, nebo ne,“ vysvětluje.

Prosadit sérii přednášek a besed o sexbyznysu na akademické půdě, byť otevřené pro veřejnost, bylo kupodivu snadné, Masarykova univerzita vyšla SVAMu vstříc, i když třeba v případě doprovodné výstavy měly pořadatelky obavy z přílišné explicitnosti děl. „Počítáme s tím, že univerzita by měla dělat osvětu nejenom dovnitř, ale i navenek, otevřít se světu a veřejnosti. Nakonec se tedy podařilo pozvat odborníky a odbornice na sexbyznys,“ dodává. Pátého března tak v Institutu Paměti národa v Brně vystoupí Alena Holoušová z Rozkoše bez rizika, která řeší prostituci na té nejzákladnější úrovni a umí popsat problémy žen na ulici. „Hodně lidí má pocit, že sexuální byznys na ulici je věcí minulosti, že se přesunul do nevěstinců nebo na internet, ale to není pravda beze zbytku, mnoho sexworkerek potkáte stále venku.“

Znamení bolesti

Alena Holoušová bude i členkou panelu, kde se bude diskutovat o legalizaci prostituce, kromě ní v něm zasedne taky právník Michal Blažek nebo dva manažeři nevěstinců, Lukáš Sedláček a Kateřina Šteklová. Oba se zasazují o bezpečné prostředí v nevěstincích, vyvažují pohled Rozkoše bez rizika, jejíž pohled vychází ze syrové zkušenosti. Lukáš Sedláček byl dokonce členem poradní skupiny, která chystala podklady pro Poslaneckou sněmovnu  k dekriminalizaci sexbyznysu, zabývá se bezpečností sexuální práce, finančními podmínkami a ekonomickými modely spolupráce mezi erotickými podniky a sex workery.

„Jsme rádi, že se podařilo panelovou diskusi koncipovat ne jako střet nebo hádku, ale jako skutečnou diskusi, v níž mají nevěstince co říct, protože provozují prostituci legálně a bezpečně,“ říká Jelenová. Panelová diskuse se uskuteční 26. března na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.

Všechny debaty i doprovodné akce, přestože se konají s podporou univerzity, jsou otevřené a přístupné veřejnosti. Měsíc SVAMu doplní výstava osmi umělkyň v atriu Fakulty sociálních studií v Brně a druhá fotografická v areálu Filozofické fakulty. „Jejich autorkou je amatérská fotografka Eliška Komínková. Její fotky v sobě nesou jistou nedokonalost, jako třeba neostrost, nebo zaostření na trochu jiné místo, než by člověk okem automaticky vyhledal. Ale právě tenhle aspekt fotek svým způsobem podtrhuje téma. Například v cyklu Křehký vnímám zaostření objektivu na svaly místo na jizvy jako reflexi jistého odvracení zraku od těch znamení bolesti,“ vysvětluje členka SVAM týmu Sabina Minářová.

Program SVAMu najdete na jeho stránkách. Vstup na všechny akce je volný.