Je rozdíl, jestli je ve vedení jedna žena, nebo jich je tam víc, říkají ředitelky Hornbachu
Jakožto ženy ve vedení společnosti, která prodává sortiment pro dům a zahradu, se Stanislava Hradilová a Lada Šmolková setkávaly s předsudky i nepochopením. Změnilo se během jejich kariéry vnímání žen na vysokých pozicích? Nebo se stále říká, že práce v Hornbachu je jen pro chlapy?
Jaké je v Hornbachu zastoupení žen v centrále a v prodejnách?
Stanislava Hradilová: U prodejen záleží na konkrétním oddělení. Ve stavebninách se manipuluje s těžkými věcmi, takže je tam větší zastoupení mužů. Naopak v oddělení dekorací nebo zahradnictví pracuje obvykle více žen. Co se týče centrály, třeba v nákupním týmu jsou na šesti z deseti manažerských pozic ženy.
Lada Šmolková: V prodejnách je myslím sice většina mužů, ale máme kolegyně, které působí jako ředitelky marketů. Ve vedení prodejen je vždy alespoň jedna žena, nedá se tedy říct, že by to byla chlapská záležitost.
Když jsme před dvaceti lety v Hornbachu začínaly, byli ve vedení velkých firem převážně starší muži. Musím říct, že když nás s kolegyní na jednáních poprvé uviděli, neskrývali despekt.
Setkaly jste se jakožto ženy na vysokých pozicích s nějakými předsudky?
SH: Když jsme před dvaceti lety v Hornbachu začínaly, byli ve vedení velkých firem převážně starší muži. Musím říct, že když nás s kolegyní na jednáních poprvé uviděli, neskrývali despekt. Naštěstí jsme díky skvělému vzdělávacímu systému Hornbachu chodily na schůzky perfektně připravené. Teď už se s takovým chováním nesetkávám. Člověk si za léta tvrdé práce vybuduje jméno a v dnešní době už nejsou ženy na manažerských pozicích nic neobvyklého.
LŠ: Moje předchůdkyně na pracovní pozici byla také žena, takže tu největší práci s odbouráním předsudků odvedla ona. Pokud jsem se někdy setkala s nejapnými poznámkami, nikdy to nebylo ze strany kolegů. Stalo se, že nějaký člověk přišel prezentovat do Hornbachu svůj projekt a ptal se mě, jak si myslím, že budu zvládat práci, když mám děti. Z takových lidí si ale nic nedělám.
Vidíte v přítomnosti žen na vedoucích pozicích nějaké výhody?
SH: S Ladou děláme na poradách vedení takové změkčovače nálad a mužského ega. Muži mají někdy pocit, že musí být vše podle nich, ale v práci je potřeba hledat kompromisy a vhodná řešení. Ženský element je v kolektivu mužů jakýmsi mediátorem. Snažíme se mezi ně vnést prvek týmové práce.
LŠ: Situace se liší, když je v kolektivu pouze jedna žena a když je jich více. My jsme navíc každá jiná, ale kolegové už to vědí a naučili se k nám podle toho přistupovat.
Stanislava Hradilová
Je ředitelkou nákupu a jednatelkou společnosti Hornbach. Před nástupem do Hornbachu pracovala na pozici obchodní ředitelky v malé dodavatelské firmě. Ačkoliv se jí do korporátu nejprve nechtělo, letos v Hornbachu oslavila dvacáté pracovní výročí. Začínala jako asistentka v sortimentu dekorací, poté vykonávala funkci nákupčí.
Do jaké míry se dá skloubit náročná práce s rodinným životem? Máte osobní rady a tipy, jak na to?
SH: Představa stoprocentní manažerky, matky a zároveň ženy v domácnosti je velmi idealistická. Snaha o perfekcionismus ve všech oblastech je cesta k záhubě. Pokud vykonáváte práci na vysoké pozici, potřebujete velkou dávku tolerance ze strany rodiny. Musí chápat, že někdy prostě nezvládnete uvařit a musíte jídlo objednat.
LŠ: Mám dvě malé děti a bez podpory partnera bych to nezvládala. Neumím pracovat a zároveň se věnovat dětem. Ano, mohla bych jim pustit pohádku nebo jim dát do ruky tablet, ale to nepovažuji za společně strávený čas. Je třeba si nastavit priority tak, aby vám to vyhovovalo. Pro mě jsou nejdůležitější tři věci: spokojené partnerství, šťastné děti a dobře odvedená práce. Pokud při tom někdy nestihnu uklidit nebo zapomenu na něčí narozeniny – to se prostě stane.
Je rozdíl v tom, jak hledá rovnováhu mezi pracovním a osobním životem vrcholová manažerka a řadová zaměstnankyně?
SH: Na nižších pozicích jsou určitá omezení pracovní dobou. Manažerské pozice umožňují větší flexibilitu. V poslední době nám práci ulehčují i technologie, díky kterým nemusíme fyzicky do kanceláře a práci zvládneme doma. Dříve jsem musela hodně cestovat, během jednoho roku jsem strávila sto nocí v hotelích. Teď se dá spousta věcí vyřešit online. Každopádně pokud máte rodinu jako prioritu, vždycky si na ni čas najdete.
Home office může být výhoda i nevýhoda. Při práci doma jednou rukou vyřizujete pracovní telefon a druhou hladíte dítě za to, že se mu něco povedlo ve škole.
LŠ: Home office může být výhoda i nevýhoda. Kolegové v marketech si totiž práci neodnášejí domů. Buď jsou v roli pracovníků, nebo v roli rodičů. Při práci doma jednou rukou vyřizujete pracovní telefon a druhou hladíte dítě za to, že se mu něco povedlo ve škole. Osobně mi hodně chybí cesta do práce, která pro mě funguje jako přepnutí mezi jednotlivými rolemi. Jinak si myslím, že ženy i muži na jakékoli pozici ve firmě mají stejnou příležitost žít rodinný život, pokud chtějí.
Lada Šmolková
Působí jako finanční ředitelka a jednatelka společnosti Hornbach. Vystudovala ČZU a vždycky ji bavila čísla, proto začala krátce po ukončení studií pracovat v Hornbachu jako účetní. Po nějaké době povýšila na hlavní účetní a nakonec na finanční ředitelku.
Jakou politiku má v této oblasti Hornbach? Vychází pracujícím matkám vstříc?
SH: Hornbach má jako zaměstnavatel pro matky pochopení. Snažíme se jim vytvořit podmínky k tomu, aby se po mateřské mohly vrátit zpět na svou pozici. Mohou pracovat na zkrácený úvazek nebo se do pracovního procesu zapojovat postupně přes home office.
LŠ: Požadavkům maminek je snazší vyhovět v centrále nebo v call centru. V prodejnách je to složitější. Důležité je, aby fungoval market a zároveň byly zaměstnankyně spokojené.
Mají pracující matky na českém pracovním trhu dostatek příležitostí se realizovat? Narážejí na nějaké překážky?
SH: V přístupu zaměstnavatelů problém nevidím. V poslední době dokonce spatřuji trend, že se firmy rozhodly pracujícím matkám více pomáhat. Háček je v české legislativě. Ve srovnání s jinými zeměmi EU má ČR velmi nízké procento integrace matek na mateřské zpět do pracovního procesu. V téhle oblasti je před námi ještě dlouhá cesta.
LŠ: Já myslím, že je to i o zavedených zvyklostech. U nás se společnost na pracující ženu s malým dítětem často dívá skrz prsty. Když jsem jednou za čas vyzvedávala děti ve školce, setkala jsem se s poznámkami typu: „Jéé, tak oni mají i maminku! Není vám to líto, že nejste s dětmi doma?“ Není problém být žena na pozici finanční ředitelky, ale matka na pozici finanční ředitelky. Jiné ženy často nedokážou pochopit, že nejsme s dětmi na mateřské tři roky jako ony. Akceptace okolí je v tomhle zkrátka nedostatečná a společnost na to není připravená. Jsem ráda, že v Hornbachu na podobné překážky nenarážíme.
Článek vznikl ve spolupráci s partnerem projektu Moje Heroine – společností Hornbach.
