Kdo potřebuje Strategii rovnosti žen a mužů? Nápověda: Všichni

Letos 8. března na Mezinárodní den žen představila vláda novou Strategii rovnosti žen a mužů. Tento krok sklidil mimo jiné i kritiku, kterou by bylo možné shrnout následovně: Venku zuří pandemie a vláda nemá nic lepšího na práci, než takové zbytečnosti. Takový pocit vyplývá z nepochopení potřeby a významu takového dokumentu. Vlastně nejen dokumentu – kritikové spíše nechápou celou problematiku rovnosti žen a mužů jako celek, případně ji sice vnímají, ale odmítají aktivně řešit. O co tedy vlastně ve Strategii jde a proč ji potřebujeme?

Není žádným tajemstvím, že Česká republika si v mezinárodním srovnání nevede příliš dobře, konkrétně v rámci Evropské unie jsme co do genderové rovnosti v zásadě na chvostu. Ale ani v celosvětovém srovnání to není zrovna na pochvalu. Dlouhodobě nejslabší jsme v otázce vyrovnaného zastoupení v mocenských a rozhodovacích pozicích, v nerovnostech na pracovním trhu a ve vzdělávání. Ačkoli se v těchto oblastech daří v rámci několika posledních let určitý pokrok, je tak pomalý, že v podstatě stojíme na místě. A – jak konstatuje i sama Strategie – dosavadní měkká opatření se neukázala jako příliš účinná.