Karel Šíma (29 let) působí jako asistent pedagoga na ZŠ Vratislavova. Vystudoval herectví a již při studiu začal vést dramatické kroužky. Práce s dětmi ho zaujala natolik, že se začal zajímat o inkluzi a integraci dětí a postupem času se stal asistentem pedagoga. V současné době je přihlášen na pedagogickou fakultu, kde se chce ve své profesi ještě více zdokonalit. Text vyšel původně na webu České společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV).
Mám rád lidi kolem sebe šťastné, obzvláště u dětí jsou tyto reakce bezprostřední, a tudíž vidím výsledky své práce hned. To se mi na práci asistenta pedagoga nejvíc líbí.
Do školy přicházím obvykle půl hodiny před začátkem první vyučovací hodiny. S paní učitelkou probereme denní cíle a připravím si vše potřebné na start vyučování, pak se jdu vítat s dětmi. Vždy mám v záloze více plánů. Nejprve musím zjistit, v jakém rozpoložení děti jsou. Když dítě není dobře naladěné, snažím se tuto situaci změnit, protože v pozitivní náladě se lépe pracuje. Často si s dětmi povídám a zjišťuji příčinu problému. S dětmi pracuji hravou formou, do každého předmětu se snažím vkládat dramatiku. Myslím si, že v době společného vzdělávání je takový přístup důležitým nástrojem, jak sjednotit kolektiv a zlepšit klima ve třídě.
Tím, že mám vystudované herectví, tak určité prvky využívám i ve škole. Myslím si, že využití dramatiky je při práci s dětmi, které moji podporu potřebují, velmi důležitou součástí výuky. Díky tomu se třeba snadněji odstraňují bariéry vzniklé studem.
Podle norem patřím zejména čtyřem dětem, které mají napsaný potřebný počet hodin z pohledu poradenského pracoviště, ale v praxi jsem začleněný do celé třídy. Abych se v Praze vůbec uživil, protože celý úvazek dítěte je pouze polovina úvazku asistenta, tedy i polovina platu, tak jsem odpoledne ještě vychovatel školní družiny jiné třídy.
Výborně, mám asi štěstí na lidi kolem sebe, někdy vedeme výuku oba dva 🙂 Společně se nám daří postupné zlepšování klimatu třídy i zpestření výuky.
Všichni děláme svoji práci s úsměvem. V naší škole máme hodně projektových dnů, které se snaží propojit i děti mezi třídami. Běžná bývá spolupráce v ročnících, společné bývají i akce, jako školy v přírodě, divadelní představení či letos i muzikál Ať žijí duchové.
Více metodických pomůcek pro asistenty pedagoga a lepší spolupráce s rodiči, zejména u integrovaných dětí.
Pravidelně se scházíme, probereme chování, potřeby a problémy jednotlivých žáků a navrhneme nové cíle, které jsou vždy šité každému jednotlivci na míru. Jsme vždy individuálně otevřeni jakékoliv formě spolupráce s rodiči.
Celý rozhovor čtěte ZDE.
Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.