konference Svět podle Heroine - přijďte se inspirovat, tříbit si názory a taky se bavit

Nejprve musím zjistit, v jakém rozpoložení děti jsou, říká Karel Šíma

21. červen 2017

Karel Šíma (29 let) působí jako asistent pedagoga na ZŠ Vratislavova. Vystudoval herectví a již při studiu začal vést dramatické kroužky. Práce s dětmi ho zaujala natolik, že se začal zajímat o inkluzi a integraci dětí a postupem času se stal asistentem pedagoga. V současné době je přihlášen na pedagogickou fakultu, kde se chce ve své profesi ještě více zdokonalit. Text vyšel původně na webu České společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV).

Karel Šíma

  • Proč jste si vybral práci asistenta pedagoga?

Mám rád lidi kolem sebe šťastné, obzvláště u dětí jsou tyto reakce bezprostřední, a tudíž vidím výsledky své práce hned. To se mi na práci asistenta pedagoga nejvíc líbí.

  • Jak vypadá Váš běžný den ve škole?

Do školy přicházím obvykle půl hodiny před začátkem první vyučovací hodiny. S paní učitelkou probereme denní cíle a připravím si vše potřebné na start vyučování, pak se jdu vítat s dětmi. Vždy mám v záloze více plánů. Nejprve musím zjistit, v jakém rozpoložení děti jsou. Když dítě není dobře naladěné, snažím se tuto situaci změnit, protože v pozitivní náladě se lépe pracuje. Často si s dětmi povídám a zjišťuji příčinu problému. S dětmi pracuji hravou formou, do každého předmětu se snažím vkládat dramatiku. Myslím si, že v době společného vzdělávání je takový přístup důležitým nástrojem, jak sjednotit kolektiv a zlepšit klima ve třídě.

  • Jaký je, podle Vás, Váš hlavní přínos pro výuku?

Tím, že mám vystudované herectví, tak určité prvky využívám i ve škole. Myslím si, že využití dramatiky je při práci s dětmi, které moji podporu potřebují, velmi důležitou součástí výuky. Díky tomu se třeba snadněji odstraňují bariéry vzniklé studem.

  • Kolika dětem ve třídě a jakým způsobem jim poskytujete podporu?

Podle norem patřím zejména čtyřem dětem, které mají napsaný potřebný počet hodin z pohledu poradenského pracoviště, ale v praxi jsem začleněný do celé třídy. Abych se v Praze vůbec uživil, protože celý úvazek dítěte je pouze polovina úvazku asistenta, tedy i polovina platu, tak jsem odpoledne ještě vychovatel školní družiny jiné třídy.

  • Jak funguje Vaše spolupráce s pedagogem?

Výborně, mám asi štěstí na lidi kolem sebe, někdy vedeme výuku oba dva 🙂 Společně se nám daří postupné zlepšování klimatu třídy i zpestření výuky.

  • Jak vypadá Vaše spolupráce s ostatními členy pedagogického sboru?

Všichni děláme svoji práci s úsměvem. V naší škole máme hodně projektových dnů, které se snaží propojit i děti mezi třídami. Běžná bývá spolupráce v ročnících, společné bývají i akce, jako školy v přírodě, divadelní představení či letos i muzikál Ať žijí duchové.

  • Co by Vám pomohlo v ještě lepším naplňování vaší práce?

Více metodických pomůcek pro asistenty pedagoga a lepší spolupráce s rodiči, zejména u integrovaných dětí.

  • Jak s rodiči žáků spolupracujete?

Pravidelně se scházíme, probereme chování, potřeby a problémy jednotlivých žáků a navrhneme nové cíle, které jsou vždy šité každému jednotlivci na míru. Jsme vždy individuálně otevřeni jakékoliv formě spolupráce s rodiči.

Celý rozhovor čtěte ZDE.

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Popup se zavře za 8s