Prevence proti syndromu vyhoření. Anketa o tom, kde berou inspiraci ti nejlepší učitelé Česka

Radek Aubrecht, Gymnázium Na Zatlance v Praze

Každá z mých tří finálových účastí v GTP CZ pro mě byla pozitivní zkušeností. Příprava přihlášky pro mě byla zajímavým ohlédnutím a reflexí odučených let. Vedla mě také k přemýšlení o tom, jaké jsou parametry dobrého učitele, které z nich naplňuji a na kterých bych měl zapracovat. Setkání s ostatními finalisty bylo naopak výzvou do budoucna, protože jsem se mohl inspirovat od skvělých učitelských osobností. V neposlední řadě pro mě byla a stále je účast v GTP CZ jedním z efektivních nástrojů boje proti syndromu vyhoření.

Petra Šubrtová, ZŠ Petřiny 

Propojila mě se spoustou inspirativních kolegů a kolegyň, z nichž spoustu už dnes považuji za přátele. Dodala mi i trochu toho učitelského sebevědomí. Posunula mě v přemýšlení o učení svižněji kupředu. A vlastně mě stále nutí nezůstat na místě a hýbat se učitelsky vpřed. Současně mi účast dala také kus nadhledu sama nad sebou a mými schopnostmi a možnostmi – a to bylo možná to nejdůležitější, co mi mohla dát. 

Tomáš Chrobák, ZŠ Baška

Vítězství v GTP CZ mi přineslo kupu životních výzev, spoustu nové inspirace, spoustu nových zajímavých lidí, které jsem poznal. Rozhodně jsem získal větší sebedůvěru v cestu, na které kráčím. Také jsem byl obohacen o další komunitu přátel a učitelů, kteří ale nechtějí být jen skvělými učiteli své třídy. Oni zároveň chtějí pomáhat uschopňovat druhé, případně ovlivňovat vzdělávání v naší zemi. Být v této komunitě je pro mě velmi inspirativní, energizující a zároveň i trochu zavazující. Vždy jsem chtěl v životě chtěl více pro své žáky, školu, okolí, sebe. Komunita GTP CZ to vnímá podobně a tím z kvalitních jednotlivců vzniká už masa lidí, kteří mají schopnosti i sílu měnit mnohé. Nebýt vítězství v GTP CZ, tak bych zřejmě nyní neučil na Pedagogické fakultě, případě neměl tolik příležitostí vést semináře pro učitele. Všechny tyto činnosti mě velmi obohacují, naplňují a dávají mi jeden ze smyslů mé životní cesty.

Kateřina Sládková, ZŠ a MŠ Antonína Borového Zlatá Koruna

Byla jsem třetí v premiérovém ročníku ceny GTP CZ. V tu dobu nebyla mezi laickou, ale ani odbornou veřejností tak v podvědomí, jako je tomu dnes. Přesto pro mě byla moc milá reakce nejen většiny mých tehdejších kolegů, ale i vedení školy. Na předávání ceny mě přijela podpořit i ředitelka. Nejenže mi gratulovali, ale zajímala je i podstata této ceny. To jsem vnímala i od regionálních novinářů. Potěšilo mě, že se jejich otázky týkaly především mého vztahu k žákům, co je pro mě, jako učitelku, důležité, co jsou moje priority. Kdykoli se mě na cenu v průběhu let někdo ptal, vždy jsem cítila respekt a uznání. Jsem přesvědčená, že to bylo způsobeno tím, že se jedná o cenu odborné poroty.

V dalších ročnících jsem měla možnost hodnotit některé z nominovaných. Moc mě těšilo vidět, kolik rozmanitých a smysluplných věcí učitelé v naší republice dělají, jak svoji výuku promýšlejí, respektují potřeby svých žáků, dbají, aby se jejich žáci rozvíjeli a vzdělávali kvalitně, aby je škola co nejlépe připravila na život. Vždy pro mě bylo také velmi dojemné číst důvody nominací. To jak žáci, rodiče, kolegové na svoje učitele pohlížejí a proč jim důvěřují.

Bylo pro mě důležité stát se součástí této komunity, získat nové kontakty. A v neposlední řadě mi získání ceny dodalo odvahu vydat publikaci, ve které jsem sdílela své zkušenosti získané a ověřené praxí při práci se žáky prvního stupně v dílnách čtení.

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na [email protected]. 

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.