Ve Zruči nad Sázavou kráčí učitelé po stezce digitální odvahy

Jsme na sedmém setkání metodického DIGIcentra, které tu za podpory nadačního fondu Eduzměna vede    zdejší učitelka Gabriela Urbanová. Setkání probíhají hybridní formou, tedy zároveň osobně i on-line, a účastní se jich mezi 13 a 25 učiteli a asistenty pedagoga. 

„Mým cílem je dodat jim digitální odvahu,“ usmívá se Gabriela Urbanová, která ve Zruči učí na prvním stupni a napříč celou školou potom informatiku. Ke zjištění toho, čeho se kolegové v digi džungli obávají, zapojila hned zkraje metodu online-slovních mraků. Jak dokumentuje fotografie jednoho takového mraku, největší nervozitu vyvolávaly iPady, čas, rychlost a neznalost. 

Lektorka sama se k digitálním technologiím ve výuce intenzivněji dostala, když začala suplovat za kolegyni Hanu Nešporovou Myslivcovou, která na škole digivýuku před pár lety rozjela. „Chytlo mě to, začala jsem se v tom vzdělávat, letos pojedu počtvrté za sebou třeba na letní školu s iPadem a sleduji i tematické skupiny na facebooku.“ Někdy se také radí s kolegou, který rozumí i „střevům“ technologií, jindy s kolegyní Myslivcovou. 

Po slovních mracích a vysvětlení možností hybridní výuky přišla v DIGIcentru řeč na rozličné funkce e-mailu, na Google Učebnu, základy Canvy, Google Jamboard či tvorbu videí. Urbanová hledá materiály pro různé operační systémy, a účastníci, kteří přijdou osobně, si můžou vyzkoušet práci se školními iPady.

Umí QR kód stmelit kolektiv?

Dnešním tématem jsou QR kódy, tedy dvourozměrné čárové mobilní kódy, skrývající slova Quick Response (rychlá odezva). To je také hlavním záměrem těchto čtvercových obrazců, které mají předat zašifrovaný obsah co nejrychlejším možným způsobem. Účastníci si jeden takový QR kód hned zkouší načíst, aby se zapsali na dnešní prezenční listinu. Následuje společné přemýšlení o tom, kde se s QR kódy lidé v dnešní době setkávají. „Jídelní lístky, odkazy na videa u receptů v kuchařce, platby přes QR kód,“ zaznívá. Gabriela Urbanová učitelům ukazuje růžový QR kód s rámečkem Happy Birthday, který skrývá pozvánku na narozeninovou oslavu. 

Pak si všichni zkouší vymalovat QR kód – středová část obrazce má místo černých a bílých čtverečků mřížku s různými čísly. Účastníci mají vyřešit několik otázek a svoje odpovědi zanést do šablony tak, že vymalují políčka s příslušnými číslicemi. Pokud odpoví správně, vznikne plnohodnotný QRkód. Je to skvělé třeba pro krátké kvízy. Ani vy, ani děti nemusíte kontrolovat správnost jednotlivých odpovědí – jestli se trefil, pozná každý na jedno kliknutí,“ vysvětluje Urbanová. Buď se QR kód načte, nebo ne. Učitelé si vše sami zkoušejí a ptají se třeba jak dlouho taková aktivita dětem trvá, zda jde úkol splnit i malováním tužkou či pro jaké aktivity se tento tip dá využít. 

Následuje část věnovaná generování různě složitých QR kódů. Lektorka sdílí různé aplikace pro jejich tvorbu a upozorňuje, které jsou zdarma, které ne, a která dělá nejrafinovanější grafiku. Všichni si zkouší vytvořit QR kód v různých barvách se srdíčky místo čtverečků, vložit do něj logo, zarámovat ho. A pak i vytvořit si vlastní QR kód na vyplnění, jak před chvílí zažili, v aplikaci Mal-den-code. Ta je v němčině, a tak přijde řeč i na automatické překlady zahraničních webů. 

Fyzikář a učitel informatiky Vladimír Nulíček je na iPadu jako doma, od doby covidu prý do výuky například rád zařazuje třeba práci s výukovou aplikací VividBooks. A těší se, že začne používat i QR kódy. „Třeba pro zpestření ho nechám žáky nechat vybarvit, můžu připravit otázky typu – jaké je správné znění Ohmova zákona,“ plánuje. „Nebo by mě bavilo připravit jim skupinovou práci a rozmístit jim QR kódy po škole,“ přemýšlí, jak nechá žáky kódy hledat a soutěžit, která skupina správně vyřeší úkoly nejrychleji. „Mohlo by to být fajn i pro stmelení kolektivu,“ dodává Nulíček, který je i třídním učitelem. 

„Učím prvňáčky, zatím jsme toho zas tak moc nepoužili,“ komentuje DIGIcentrum další jeho pravidelná návštěvnice Eliška Svobodová Králová. „Ráda ale vzpomínám na lekci, kde jsme pracovali s grafickou aplikací Canva. Naučila jsem se v ní vytvářet pohlednice, což se mi pak hodilo doma i v práci.“ Ivana, učitelka dějepisu, ZSV a češtiny (příjmení si nepřála zveřejnit) ve výuce už využila takzvané slovní mraky či  informace o Google formulářích. „A nejvíc mi pomohlo, že jsem se naučila pracovat s Google učebnou – teď tam mají děti veškeré on-line materiály, a když třeba chybí, snadno si látku doplní,“ pokyvuje.

Bezpečné prostředí

Digicentrum je zaměřeno hlavně na učitele. „Kdyby zájem projevil někdo z rodičů, je možné se domluvit, ale prioritou je pro mě bezpečné prostředí pro pedagogy,“ říká Gabriela Urbanová s tím, že ze stejného důvodu z DIGIcentra nevytvářejí také žádné nahrávané záznamy. „Přišly sem i učitelky, které neměly nikdy dříve iPad v ruce. Je pro mě důležité, aby se nebály na cokoliv zeptat.“ Fyzicky docházejí většinou účastníci ze zručské základní školy, ale online bývají i učitelé z Prahy, Českých Budějovic, Vlašimi či Červených Janovic. Většina účastníků, kteří jsou na místě, se dobře zná. Třídou létají různé vtípky, jedna účastnice se třeba ptá, jestli „umí QR kód i zpívat?“, jiné si záměrně posílají QR kódy s odkazem na bláznivé halloweenské kostýmy. 

Závěrem se Gabriela Urbanová kolegů ptá, co si ze setkání odnáší pro použití do svých hodin, co jim vyhovovalo, a co by naopak potřebovali jinak. Účastníci chválí její individuální přístup, a také to, že si mohli vše hned vyzkoušet.

Příště si budou „hrát“ s Blueboty, potom je čeká téma „Digi v přírodních vědách/kódování a šifrování napříč předměty“ a „Ne/bezpečí na internetu“. Gabriela Urbanová zároveň průběžně sbírá tipy na témata na další školní rok. Ale ten je ještě daleko, teď je potřeba vypnout iPady a umýt po sobě hrneček. A s sebou domů si odnést dalšího splněného bobříka na stezce odvahy digitálním světem. 

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na [email protected].

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.