Venku nasněženo, děti nemocné v posteli? Tipy na knížky, které přinesou trochu sněhových radovánek domů

Jde o knížky, které jsou jen s několika větami textu (nebo úplně bez textu) a jdou překládat za pochodu (nebo za pomoci překladače). Také je můžete po stránkách číst nejdříve v angličtině a pak češtině a tím nenuceně děti přivykat na zvuk cizího jazyka.

Při veřejných čteních s dětmi předškolního a raně školního věku v knihovně jsem zjistila, že anglické knihy velmi dobře fungují z několika důvodů. Tím prvním je, že děti většinou zápletku neznají, a tak nehrozí prozrazení příběhu nebo pointy. Dalším důvodem je, že jednou z cest, jak posilovat čtenářské sebevědomí a posilovat vztah dětí ke knihám, je nabízet takové, které jsou plné vhodných obrázků. Najít knihu, která zpracovává konkrétní téma jazykem dětí a je bohatě a kvalitně ilustrovaná, je pro mě někdy mezi tuzemskými knihami oříšek. Pokračujeme tak v sérií tipů na anglické knížky, které v češtině chybí nebo nejsou dostatečně zpracovány tak, aby to bylo stravitelné pro děti, které ještě nečtou nebo potřebují větší oporu v ilustracích. Přestože jsou určeny spíše mladším dětem okolo pěti až sedmi let, z mé zkušenosti se k nim rádi vrací i mnohem starší děti.

Příjemným doplňkem může být, že knihy vybízejí k dalšímu povídání a činnostem, které lze ve sněhu podniknout. Ještě dodám, že všechny knihy se mi podařilo sehnat u českých knihkupců na internetu.

The Snow Dancer. Addie Boswell a Mercè López. 2020, 32 stránek, Two Lions

Přes noc nasněžilo, město je po ránu bílé, ztichlé, jako by se zastavilo. Do takového města vyráží Sofie, sněhová tanečnice z knížky The Snow Dancer (Sněhová tanečnice), která neporušenou sněhovou pokrývku v parku „pomaluje” svým tancem. Netrvá ale dlouho, než se probudí i ostatní děti, které se do parku přiřítí a Sofiinu malbu i ticho doslova rozdupají. Krásný příběh o radosti, přátelství i schopnosti čelit překážkám a změně díky krásným ilustracím dokáže děti skutečně vtáhnout. Inspiruje k dalším aktivitám, jako je „malování pohybem” v neporušeném sněhu, i k povídání o tom, jak zvládat frustraci.

Over and Under the Snow. Kate Messner a Christopher Silas Neal. 2011, 44 stránek, Chronicle Books

Při pohledu na zasněženou krajinu se může zdát, jako by se život zastavil. Věděli jste ale, že pod sněhem se může ukrývat království překypující životem? Kniha Over and Under the Snow (Na sněhu a pod sněhem) čtenáře nenuceně provází zasněženou krajinou, kterou putuje dítě na běžkách spolu s tatínkem. Na celostránkových ilustracích se střídá pohled na to, co se děje na sněhu a pod sněhem. Velmi přirozeně se tak ukazuje, jak zimu tráví třeba lišky, jeleni, veverky, medvědi nebo rejsci, a nakonec i lidé. Knihu mám moc ráda, protože se jí daří zobrazit zimní ekosystém a propojenost v přírodě velmi nenásilně, vlastně trochu mimoděk. Je příjemným společníkem sama o sobě. Moc hezky funguje ale i jako brána k dalšímu povídání o životě zvířat v zimě. Vybízí k procházce do zasněženého lesa nebo na louku, kde je možné pozorovat stopy zvířat ve sněhu nebo si třeba i v zimě na ohni opéct buřty. V sérii Over and Under vyšly i další neméně vydařené tituly. Například o životě kolem rybníka nebo v deštném pralese.

The Snowy Nap. Jan Brett. 2018, 32 stránek, G.P. Putnam's Sons

O zimním spánku ještě jinak, odlehčeněji. Příběh The Snowy Nap (Zimní šlofík) je spíše pohádkovým pobídáním o ježkovi, kterému se chce se závěrem podzimu spát. Když ale poslouchá příběhy ostatních zvířátek na dvoře, nechce si nechat ujít zimní radovánky a rozhodne se, že tuto zimu do pelíšku neulehne. Autorce Jan Brett se díky osobitý ilustracím daří vykreslit jiskřivou zimu na dalekém dánském ostrově. Přestože kniha vyšla nedávno (v roce 2018) dospělý čtenář může mít při společném čtení s dětmi pocit, že čte příběh, který se vypráví po staletí. U nás doma jde o jednu z nejoblíbenějších zimních knížek. Doporučujeme číst zachumlaní na gauči s teplým kakaem. 

The Mitten. Jan Brett. 1989, 32 sránek, G.P. Putnam's Sons

Od autorky Jan Brett stojí za prolistování ještě knížka The Mitten (Rukavička), vycházející ze staré ukrajinské pohádky o malém chlapci, který si od babičky přeje uplést bílé rukavice. Ta ho varuje, že když mu bílé rukavice na sněhu upadnou, nebudou vidět a možná je ztratí. To se v příběhu samozřejmě stane. Rukavici najdou zvířátka a postupně se do ní jedno po druhé soukají. Jak to nakonec dopadne? Vrátí se rukavice zpět k chlapci? Milé zimní čtení, které hezky funguje doma i se skupinkou dětí. Skvělé je čtení doprovodit skutečnou rukavicí a figurkami zvířat.

Whose footprints are these? Gerda Muller. 2022, 36 stránek, Floris Books

Kniha Whose footprints are these? (Čí jsou tohle stopy?) je knížkou beze slov a na první pohled také bez postav. Na celostránkových ilustracích vidí čtenář výjevy z pokoje nebo z přírody, postavy ale kamsi zmizely. Jediné, co po nich zůstalo, jsou stopy. Při jejich sledování je možné odhadovat, co se v příběhu dělo a rozvíjet tak fantazii a všímavost k detailům v zasněžené krajině. Na vnitřních deskách knihy jsou pak velmi nenápadně vyvedeny ilustrace zobrazující chybějící postavy z knihy při různých činnostech. Je tedy na nás, zda je nejdříve budeme s dětmi zkoumat a pak je zasazovat do příběhu, využijeme až jako ověření našich doměnek nebo je nepoužijeme vůbec. Tyto ilustrace jde naskenovat a zalaminovat a nechat je děti doplňovat do příběhu. Velmi oblíbená knížka, která zve k různým hrám a sledovačkám ve sněhu. Od autorky Gerdy Muller existuje i letní variace na odhalování příběhu za pomocí stop. Tentokrát jde o pátrání po tom, co se stalo s plyšovým medvídkem. Na internetu ji lze najít pod názvem Devine, qui a retrouvé Teddy.

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na [email protected]. 

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.