přečtěte si novou knihu Chci se ti podívat do očí

Více se nám ozývají školy, kde už nějaká úroveň finanční gramotnosti je, spolupracujeme ale i s dětskými domovy, říká ředitelka Filipova poháru

Filipův pohár finanční gramotnosti chce přivést děti zábavnou formou k tématu finanční a digitální gramotnosti. Tomuto tématu se zaměstnanci v ČSOB už sedm let věnují přímo ve školách. Soutěž je podle její ředitelky takovým vyvrcholením. „V základním kole děti prostřednictvím naší aplikace Filip odpovídají na otázky. A ty nejchytřejší a nejrychlejší mají pak šanci postoupit do finále, kde soutěží nejlepší týmy z každého kraje,” říká Jitka Hajičová. 

Ředitelka soutěže Filipův pohár Jitka Hajičová.Foto: ČSOB

Myslíte si, že suplujete to, že se finanční gramotnosti školy příliš nevěnují? V základních školách je otázka finanční gramotnosti stále trochu upozaděná.

Neřekla bych, že ji přímo suplujeme, ale že ji dobře doplňujeme. Ve finanční gramotnosti hraje klíčovou roli rodič, pak škola a pak ostatní instituce, kterým není lhostejné, jak vypadá české školství a vhodně to doplňují. Pro spoustu škol je třeba zajímavé, že jim do vyučování přijde odborník z praxe. Že přijde někdo, kdo v tom tématu žije a jen si o něm nečetl někde v učebnici. 

Jak takové učení  z vaší dílny vypadá? 

Máme v bance tým, který se tomu dlouhodobě věnuje a má spoustu let zkušeností. Kombinujeme to, co by děti skutečně měly vědět, a to, co víme, že na ně funguje, protože ta zábavná forma je důležitá pro připoutání jejich pozornosti. Proto jsme také šli do online světa a vytvořili naši aplikaci Filip, protože děti jsou zvyklé být na mobilech a my jim dáme něco, co je pro ně užitečné, rodiče to podpoří a může to být na telefonu dobře strávený čas. 

V každém týmu bylo pět žáků a na řešeních se podíleli všichni. FOTO: ČSOBFoto: ČSOB

Co je to výdaj, jak se pojišťuje domácnost, co patří do nezbytných výdajů v domácím rozpočtu? Děti se utkaly o Filipův pohár finanční gramotnosti Čtěte více

Soutěž je pro šesťáky a primány, proč ne pro starší děti, nebo naopak ještě mladší děti?

Samotnou soutěž máme pro šesťáky a primány, nicméně aplikace je určená pro děti od 10 do 15 let. Vycházíme z toho, že mladší děti přece jenom ještě nemají mobily a nechceme poukazovat na nějaké sociální a finanční rozdíly mezi dětmi. Jinak chodíme škol ke všem dětem, to znamená první stupeň, druhý stupeň a i střední školy, tam máme ten záběr nejširší. Když to shrneme, tak umíme proškolit jak prvňáky, tak maturanty.

Řešit investice už v šesté třídě? S finanční gramotností je třeba začít brzy. FOTO: ČSOB

Ve školách jste tedy schopní návštěvu udělat na míru? 

Přesně tak.

Proběhl třetí ročník Filipova poháru finanční gramotnosti. Jakým způsobem se děti v pochopení finanční gramotnosti posouvají? 

Dělali jsme průzkum a po covidu se situace zhoršila. Možná i to byl jeden z impulsů, který vedl k odstartování soutěže. Chtěli jsme zajímavou formou využít toho, že k tomu máme prostor a možnosti. Děti, které vidíme na soutěži, jsou na tom velmi dobře. Samozřejmě si ale uvědomujeme, že to takhle není ve všech třídách, a hodně záleží na přístupu učitelů. Velký vliv mají pochopitelně rodiče. Jsou rodiny, kde se finanční gramotnosti věnují, třeba i nenápadným způsobem. Děti ale vědí, co to je rozpočet, co jsou to náklady, příjmy rodiny a podobně. Jsou ale rodiny, kde jsou děti nepopsaný list papíru a tam je jakýkoliv impuls samozřejmě žádoucí.

Když učitel neprojeví zájem a neumožní nám do školy jít, my tam nikoho netlačíme.

Ozývají se vám školy, kde jsou děti nepopsaný list papíru? Z vyloučených lokalit, z míst, kde socioekonomické zázemí dětí není dobré?

Ozývají, nicméně je fér říct, že více se nám ozývají tam, kde to povědomí už je. Protože když už tam povědomí je, je tam i někdo, kdo jej táhne. My se ale nebráníme spolupráci s žádnou školou, chodíme třeba i do dětských domovů. Spolupráce je opravdu možná všude a naštěstí to není o tom, že by na tom byla nějaká škola vyloženě špatně, anebo dobře. Vždycky ve třídě najdete děti, které to umí a rozumí tomu, stejně jako slabší děti. Tam jde potom o to, abychom to dobře nakombinovali, zapojili ty slabší do výuky. Aby třeba doma řekli, ‚hele, měli jsme zajímavou přednášku, diskuzi, téma a já si myslím, že to bychom mohli doma dělat malinko jinak‘.

Výuka finanční gramotnosti ve školách je stále především teoretická.Foto: Unsplash

Naučit se ve škole definici hypotéky dětem k dosažení finanční gramotnosti nestačí, říká analytik David Souček. Je potřeba umět řešit praktické úlohy ze života Čtěte více

Spolupracujete v tom i s institucemi, jako je ministerstvo školství, krajské úřady nebo OSPOD, kde by takové impulsy byly nejvíc potřeba? 

Máme záštitu ministerstva financí i školství. Na finále Filipova poháru je hezky vidět, jak se vyplácí spolupráce s Policií České republiky, s Českou národní bankou a s Českou asociací Science center. V Science centrech děláme projektové dny, které může škola navštívit, a tam se finanční a digitální gramotnosti mohou věnovat třeba celý den. To bývá pro děti velmi zajímavé, protože prostory Science center jsou k tomu uzpůsobené. S Policií České republiky chodíme třeba společně učit, pro žáky je vždycky velmi inspirativní vidět i tu autoritu v uniformě. Policisté mají třeba z kyberzločinu velmi zajímavé, někdy až znepokojivě konkrétní příklady. My přidáme zajímavosti z finančního světa, a když je dobrá třída a povede se to, tak je to opravdu zážitek.

A nepoučujete poučené? Bohužel dáváme často za příklad Karlovarský nebo Ústecký kraj, protože tam výsledky nejsou dobré. Je tam spousta vyloučených lokalit, vysoká míra zadlužení či exekucí. A když to neumí rodiče, děti se k tomu těžko dostanou. 

Snažíme se promovat naše aktivity, nicméně finální dohoda je vždy s konkrétní školou nebo učitelem. Když učitel neprojeví zájem a neumožní nám do školy jít, my tam nikoho netlačíme. Ale jak jsem říkala, i jednotlivé třídy jsou namixované a učí se vzájemně od sebe. Fakt, že jsme online přes aplikaci, tomu také pomáhá. Hledáme tedy cesty, jak nejít jen přes školy, ale moc jich není. 

Našli jste v článku chybu? Napište nám prosím na [email protected]

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.

Popup se zavře za 8s