Sexistická reklama snižuje lidskou důstojnost, říká Nejvyšší správní soud
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ve věci sexistické reklamy obsahuje celou řadu věcí, které v soudních rozhodnutích nejsme zvyklí číst. Například že reklama neodráží pouze sociální realitu, ale má také schopnost ji utvářet a formovat, a proto je důležité, aby neprezentovala společensky nežádoucí jevy.
Nejvyšší správní soud zveřejnil rozsudek ve věci brněnské společnosti provozující zastavárnu. Její reklamní leták inzeroval služby prostřednictvím fotografie mladé ženy oděné jen v kalhotkách. Krajský úřad Jihomoravského kraje posoudil tuto reklamu jako sexistickou a společnosti za ni uložil pokutu podle zákona o regulaci reklamy. Ministerstvo průmyslu a obchodu tuto sankci potvrdilo a jako v souladu se zákonem ji vyhodnotil i Krajský soud v Brně, na který se společnost obrátila předtím, než věc předložila Nejvyššímu správnímu soudu.
Na svém twitterovém účtu Nejvyšší správní soud tento rozsudek uvedl slovy: „Reklama, která využívá fotografie nahé ženy pouze k upoutání pozornosti na nesouvisející zboží, a tím staví ženu do pozice sexuálního objektu, představuje diskriminaci žen na základě pohlaví, snižuje jejich lidskou důstojnost a je v rozporu s dobrými mravy“.
Wow. V českém – eufemisticky řečeno – konzervativním prostředí, jehož je zrovna právní profese silným reprezentantem, jsme na tak jednoznačný a pregnantně formulovaný odsudek sexistické reklamy nebyli tak docela připraveni. To se mimochodem projevilo i na množství sdílení a komentování tohoto tweetu, který řádově přesáhl ohlas, který tweety Nejvyššího správního soudu obvykle vyvolají. Troufnu si říci, že pro otázku diskriminace a genderové rovnosti jde o nejzásadnější soudní rozhodnutí za poměrně dlouhou dobu.
Diskriminace a lidská důstojnost
Samotný rozsudek mimo jiné ukazuje na velmi dobrou práci všech příslušných orgánů, které si daly záležet na zdokumentování a argumentaci. Nejvyšší správní soud se s nimi v podstatných částech tohoto hodnocení ztotožnil a zmínil i důležitou věc z jednoho svého staršího rozsudku. „Jakákoliv diskriminace z důvodů rasy, pohlaví nebo národnosti automaticky představuje rozpor s dobrými mravy. Nelze se totiž domnívat, že by existovala diskriminace z důvodů rasy, pohlaví nebo národnosti, kterou by bylo možné považovat za souladnou s dobrými mravy.“ Než si přispěcháte stěžovat na kvóty nebo jiná podpůrná opatření, kterým se někdy říká „pozitivní diskriminace“, rozmyslete si to. Nedělejte to, právní úprava to už jednoznačně řeší.
