Rutinní nástřihy, psychický nátlak, nerespektování soukromí, urážky, provádění zákroků bez informovaného souhlasu a vysvětlení. Zadržování ve zdravotnickém zařízení, zabraňování časného kontaktu matky a dítěte. Tyto praktiky se dají shrnout pod pojmem porodnické násilí. Pojem u nás ještě není příliš zažitý, ale jednání, které jde takhle definovat, je bohužel zažité až příliš dobře. Pro jeho oběti se otevírá pod záštitou Ligy lidských práv nové centrum.
Množství žen, které odcházejí z porodnic traumatizované nedostatkem empatie a absencí možnosti spolurozhodovat o průběhu porodu, je vysoké. Dokládá to například výzkum Ley Takács z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, poukazující právě na nedostatky vnímané v psychosociální dimenzi českého porodnictví. Nedostatky, které se v převleku za nejlepší praxi s neochvějnou automatikou předávají dál bez ohledu na to, kudy se porodnictví ubírá v zemích, jako je Německo či Dánsko, k nimž máme jinak tendenci vzhlížet.
„Z těhotenství a porodu jsme učinili jakousi chorobu, kterou léčíme. Podle WHO by ovšem 80 % porodů mělo probíhat bez vnějšího zásahu, stačí rada, odborný dohled a podpora. My jsme si to převrátili a naopak 80 % porodů probíhá s vnějšími zásahy, medikací a pod nátlakem,” upozornila na tiskové konferenci k otevření Centra pro oběti porodnického násilí porodní asistentka Ivana Königsmarková.
Podpořte naši redakci a získejte přístup ke všem prémiovým článkům a řadu dalších výhod!