Některé slabé povahy porod nezvládnou, řekli ženě po operaci. Proč se v Česku rodí tolik dětí císařem?

Pro některé ženy je císařský řez vysvobozením po desítkách hodin bolestí, jiné si ho volí dobrovolně, protože mají například traumatickou zkušenost z předcházejícího porodu. V Česku rodí císařským řezem víc žen než v mnoha západoevropských státech – tématem se to ovšem stává až v posledních letech. To vysvětluje matematička Markéta Pavlíková, která se poměrům v českém porodnictví věnuje dlouhodobě: „Velmi dlouho je diskurz nastavený tak, že jde hlavně o zdraví dítěte. Ve chvíli, kdy se nám historicky podařilo zabránit tomu, aby ženy při porodu umíraly, se fokus zcela přesunul jen na úmrtnost dětí. Její snižování je to jediné, na co se soustředíme, za cenu toho, že jsme přestali vnímat ženy.“

Císařský řez, ačkoliv je hotový i se zašitím většinou do hodiny, je přitom velkou břišní operací, ze které se ženské tělo rozhodně nevzpamatuje přes noc. A zůstávají po něm jizvy nejen na kůži. Linda, která si po několika hodinách komplikací o císařský řez řekla sama, dodnes mluví o pocitu selhání. „Je to bezmoc, když tě doktoři manipulují, je jich přesila a mluví s tebou jako s malou blbou holčičkou. Po převozu na jipku se sestra podívala do karty a řekla: ‚No jo, porod není pro každýho, některý slabý povahy to nezvládnou.‘ Jsem přesvědčená, že moje dcera jenom potřebovala mnohem víc času.“

Operace také může komplikovat další těhotenství a porody. „Po sekci samozřejmě lze porodit vaginálně, ale počet žen, které už vaginální porod nemají, není zanedbatelný,“ říká předsedkyně Unie porodních asistentek Magdalena Ezrová.

Procentuální zastoupení císařských řezů se v Česku liší napříč regiony a jednotlivými porodnicemi. „Na jižní Moravě jsou dlouhodobě míry zásahů při porodu nižší, pohybují se tam kolem dvaceti procent – a to i ve velké fakultní nemocnici v Brně,“ upozorňuje matematička Markéta Pavlíková. Naproti tomu u Apolináře nebo v Podolí v Praze se císařským řezem rodí čtyři z deseti dětí a to je podle některých odborníků příliš. „Ano, oproti průměru mají více rizikových rodiček, ty mají ale v brněnské porodnici taky,“ upozorňuje Pavlíková. To, jestli porod skončí na operačním sále, v Česku do jisté míry závisí na vnitřním nastavení jednotlivých porodnic, zatímco třeba ve Švédsku nebo v Británii vykazují zdravotnická zařízení víceméně stejná čísla, protože se drží standardizovaných doporučení.

V jakých situacích sahají zdravotníci k operativnímu porodu? Je neetické, když lékaři provedou řez na přání rodičky? A jak ženám pomoci, aby porod akutním císařským řezem nebraly jako své selhání? Prozradí text Táni Zabloudilové na webu Heroine.cz.