Nevyměnil mi někdo dítě? Porodnice ženě způsobila těžké trauma, marně se s ní soudí už roky

Magda a její manžel se na první dceru těšili. Sestavili si porodní plán, kde vyjádřili svá přání a představy, a vybrali porodnici v pražském Podolí. Tam ale lékaři na Magdu naléhali, že si musí nechat porod vyvolat, přestože ho sama chtěla ještě odložit. Sloužící lékařka konstatovala, že navzdory slabým stahům, které měla od předchozího večera, se porodní cesty zatím nerozšiřují a indukce je potřeba. Tabletami, jinou možnost nedostala. O pár hodin později se ozvaly bolestivé kontrakce. Magda se musela rozloučit s manželem: na oddělení rizikového těhotenství, kam ji přijali, je totiž přítomnost otců po návštěvních hodinách zakázána. Že ho uvidí až za dva dny, ji tehdy nenapadlo.

Magdu nechal personál v bolestech na pokoji samotnou. Když přišla za porodními asistentkami do pokoje, měla pocit, že je ruší. „Monitor mi už nikdo nedělal, takže jsem nevěděla, co se děje s dítětem ani co bude dál. Měla jsem strašné bolesti a strávila jsem dalších devět hodin sama na chodbě oddělení,“ vybavuje si. Ráno Magdu nechali monitorovat necelou hodinu, následně přišel doktor a oznámil jí, že je její miminko v ohrožení života a ona musí okamžitě podstoupit císařský řez. Když se po zákroku probudila dezorientovaná a vystrašená, prakticky nikdo se s ní nebavil. K tomu, aby mohla zavolat manželovi a dozvědět se, zda je dcera v pořádku, musela sloužící sestru přemlouvat. Nedostala navíc ani napít nebo najíst.

Po návratu domů pronásledovaly Magdu nepříjemné vzpomínky a pocit, že se na dítě nedokáže napojit. „Necítila jsem, že to dítě je ze mě, že je moje. Prostě mi ho jen po hodinách pekla přivezli ve vozíčku. Utkvělo mi tehdy, že jedné paní na pokoji spadla z ruky identifikační páska, tak jsem myslela na to, jestli mi dítě někdo nevyměnil. Byly to hrozné měsíce,“ vzpomíná.

Dnes má za sebou několik let terapie. Brzo jí však bylo jasné, že příkoří, které zažila, není možné zpracovat jen tímto způsobem. Chtěla, aby porodnice uznala chybu. A tušila, že se kvůli tomu bude muset soudit. Dnes už od začátku prvních soudních jednání uplynulo pět a půl roku. Celkově proběhlo jedenáct jednání a žalující strana se v zastoupení advokátky Adély Hořejší odvolala sedmkrát. O Magdině případu rozhodovaly čtyři soudy. Vyjádření, že podolskou porodnici její zkušenost mrzí, viděla poprvé až nyní – díky článku Táni Zabloudilové pro Heroine. V plném rozsahu včetně vyjádření porodnice si příběh Magdy a jejího boje za spravedlnost můžete přečíst na webu Heroine.cz.