Jak má správně vypadat vaše tělo a zákaz potratové pilulky. Vybíráme události týdne

Navrhovaná legislativa v Ugandě je ve vztahu k LGBTQ+ lidem jednou z nejrepresivnějších a nejvíc odsouzeníhodných na světě. O tom, že queer lidé se stále domáhají svých základních práv na mnoha místech světa, v Heroine píšeme dlouhodobě. Ani v Česku přitom nejsou práva LGBTQ+ lidí taková, jaká by měla být, jak ukazují například neustálé debaty o manželství pro všechny. Bezpečný život, vlastní rodinu a možnost seberealizace si přitom zasloužíme všichni.

Podle předsedkyně strany Trikolora Zuzany Majerové je Downův syndrom, tedy přítomnost jednoho chromozomu navíc v genové výbavě člověka, evidentně nadávka. Jak jinak si vysvětlit, že Majerová na svých sociálních sítích „vtipně“ kritizovala ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) tím, že ho přirovnala právě k osobám s Downovým syndromem? V úterý totiž proběhl světový den tohoto syndromu, který má ve svém znaku podobnou stužku, jakou se od počátku ruské invaze vyjadřuje solidarita s Ukrajinou a jakou na sobě loni v únoru měl i Rakušan. Majerová logo Světového dne Downova syndromu a Rakušanovu fotku sdílela na svém Facebooku s komentářem „21. březen je den Downova syndromu. V tomhle případě by to vysvětlilo vše“.

Na nenávistný vzkaz političky okamžitě zareagovala řada osobností, mezi nimi například místopředseda Senátu Jiří Růžička. „Paní Majerová je chudinka, která vůbec neví, co říká. A nejen o lidech s Downovým syndromem,“ napsal na twitteru. Majerová se svůj příspěvek později snažila zmírnit tvrzením, že nebyl namířen proti lidem s Downovým syndromem, ale proti „ubohosti ministra vnitra“. Důvod, proč byl příspěvek odporný, urážlivý a necitlivý, je tak zřejmě nad chápání bývalé poslankyně.

Ve Spojených státech se mezi lety 2020 a 2021 zvýšila úmrtnost matek. A to především těch afroamerických, u nichž stoupla meziročně o 15 procent, informuje Ms. Magazine. Důvodem je podle expertů kromě efektu koronavirové pandemie především systematický rasismus, který způsobuje nižší kvalitu péče pro černošské rodičky a přehlížení jejich potřeb během porodu. Afroameričanky mají podle televize NBC třikrát až čtyřikrát větší šanci, že na porodním sále přijdou o život: důvodem je často nedostatek empatie, které se jim dostává od lékařského personálu, a stereotypy provázející zejména ženy tmavé barvy pleti s více dětmi. Afroameričanky mají také obecně menší přístup k preventivní gynekologické péči a častěji trpí chronickými obtížemi, jako je obezita nebo vysoký tlak, což mohou být v klíčových chvílích rozhodující faktory. Povšechná studie, která by se těmito faktory zabývala, ale zatím neexistuje.

S porodním traumatem spojeným s přezíravým přístupem zdravotníků mají ale zkušenosti ženy napříč národností, rasou i sociálním zázemím, a to i v Česku s jeho univerzálním přístupem ke zdravotnictví. Pro Afroameričanky nicméně porod nadále zůstává bojem o zdraví. A v některých případech o život.