Zážitkový den plný relaxace i sdílení. Vstupenky na Feel Good jsou v prodeji!

Filmy pro dospělé by nás zajímat měly. Příběh Denisy z Bachelora ukazuje, že erotická práce je stále tabu

Když se v listopadu loňského roku začala na Nově vysílat česká verze úspěšné reality show Bachelor, zdálo se, že jediné, co české diváctvo zajímá, je minulost některých soutěžících. Téměř okamžitě poté, co byly představeny účastnice show, tedy ženy, které se ucházejí o přízeň Jana Solfronka, se strhla mela. 

Televizní reality show Bachelor Česko, kterou od půlky listopadu vysílala televize Nova, v uplynulých dvou měsících nemohla minout takřka nikoho.Foto: televize Nova

Ponechme stranou různé důvody, kvůli kterým je Bachelor v centru pozornosti. Koneckonců: je to reality show a Nova při výběru účastnic zjevně kalkulovala s tím, že některé ženy budou pro české publikum značně kontroverzní. A taky že ano. Hlavně ty, které z různých důvodů utajily, že se v minulosti pohybovaly v erotické branži. Znovu se tak ukázalo, nakolik běžné je u nás vyčítat ženám, že někdy fotily, točily nebo jinak publikovaly materiály pro dospělé. 

Převážně mužští diváci tak záhy mezi soutěžícími poznali tvůrkyně erotického obsahu a posměch se jen hrnul. Bachelor by podle některých diváků měl být spíš než na Nově vysílán na Pornhubu. Proč? Některé účastnice se živily lechtivými filmy, případně erotickými masážemi. Debata kolem televizní show se tak smrskla na moralizování nad minulostí účastnic, přičemž ta nejexponovanější z nich, jejíž jméno i fotografie začaly znovu, tentokrát s přílepkem „účastnice Bachelora“, kolovat po internetu, soutěž záhy opustila. Že už má jinou a úspěšnou kariéru? To v pobouřeném hřímání zcela zaniklo.

Reality show Bachelor je moderní pohádkou. A znáte snad nějakou pohádku, kde by princezna měla kamarádky místo zlých sester a macech?
Foto: televize Nova

Hloupé, marnivé a hádavé. Pořad Bachelor je dokonalou paralelou toho, jak v Česku pořád vnímáme ženy

Komentář

Později se navíc ukázalo, že jedna z žen o šíření vlastních eroticky laděných snímků snad ani nevěděla. Pořídila je prý totiž před mnoha lety jen pro svého tehdejšího partnera. Namísto pochopení a soucitu ale přišla další vlna odsudků, posílená o budování kontrastu mezi současnou sebeprezentací soutěžící a tím, že v minulosti nafotila odhalené snímky. 

To, že jejich šíření nejspíše nebylo konsenzuální, se v debatě vůbec neřešilo. Přitom je to právě tento aspekt, který by si zasloužil morální pohoršení: pokud kdokoliv pošle svému blízkému erotické fotografie, nedává tím automatický souhlas k jejich dalšímu šíření. Jen málokdo z nás by si přál, aby intimní korespondence nebo jakkoliv jinak soukromý obsah unikl na internet a mohly ho tak vidět tisíce, stovky tisíc dalších lidí. 

Porno a pokrytectví

Znovu jsme si tak mohli potvrdit, že podobná minulost se neodpouští. Je to přitom paradoxní. Se sledováním porna má v Česku zkušenost na 79 procent lidí. Častěji se na něj dívají muži, porno sleduje téměř 90 procent z nich; u žen jde o 68 procent. Ukázal to komplexní průzkum odborníků z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) o sexualitě českého obyvatelstva. Minimálně jednou denně se dívají čtyři procenta mužů a procento žen. Největší zkušenost se sledováním mají lidé ve středním věku. Z nich pornografii nikdy nesledovalo pouze 16,4 procenta, uvádí výzkum. Se sextingem (zasíláním nahých fotografií alespoň jednou v životě) má zkušenost 30 procent mužů i žen a tento typ komunikace bývá v partnerství oblíbený i žádaný. 

Oblibě se u nás těší i platforma Only Fans, která vznikla původně jako prostor pro demokratizaci pornografie a její větší kontrolu ze strany tvůrkyň. Její současná podoba je té původní na hony vzdálená, to však neznamená, že zde Češi a Češky erotický obsah nevyhledávají. Spíše naopak. Sledovat porno je normální. Je to běžnou součástí našich životů i vztahů. 

Je přitom úplně jedno, jestli je k focení nebo natáčení takového obsahu dovedla těžká situace, nebo vlastní volba. Ve výsledku to končí vždy stejně: odsudky. A to i ze strany těch, kteří právě tento typ obsahu konzumují, využívají k vlastnímu potěšení, aniž by však byli schopni projevit daným ženám sebemenší respekt. 

Jakmile však dojde na to, kdo takový obsah tvoří, nešetří se v České republice pohrdáním. V hypersexualizované kultuře jsou ženy, které se dobrovolně pouštějí do sexuální práce, ponižovány a zesměšňovány. Málokdo přitom dokáže pochopit, že sex work je práce a že víc než cokoliv jiného potřebuje toto odvětví zlepšení pracovních podmínek. Pro tvůrkyně, herečky, chatterky, sexuální pracovnice obecně. Jejich pozice je totiž velmi zranitelná: mohou se snadno stát terčem vykořisťování, vydírání nebo nátlaku. 

Místo debat, které by míru ohroženosti sexuálních pracovnic nebo pornohereček akcentovaly, však cyklicky sledujeme veřejné probírání a komentování žen, které se rozhodly se svým tělem nakládat podle toho, jak samy uznaly za vhodné. Jakákoliv, jen lehce erotická minulost hereček, zpěvaček, moderátorek nebo jiných veřejných osobností, se vždy stane předmětem bulvární debaty. Celebrity, které erotický obsah fotily i před mnoha lety, to mají neustále na talíři. Stačí si vzpomenout třeba na Terezu Pergnerovou nebo Evu Decastelo.

Je přitom úplně jedno, jestli je k focení nebo natáčení takového obsahu dovedla těžká situace, nebo vlastní volba. Ve výsledku to končí vždy stejně: odsudky. A to i ze strany těch, kteří právě tento typ obsahu konzumují, využívají k vlastnímu potěšení, aniž by však byli schopni projevit daným ženám sebemenší respekt. 

Svět pornografického průmyslu je samozřejmě velmi komplikovaný a bezesporu by nás měl zajímat. Jen trochu jinak. Není možné vystavovat ženy donekonečna posměchu za to, že točily porno, fotily erotické fotografie, obchodovaly se svým tělem. Pokud cokoliv z toho dělaly v maximální možné míře konsensuálně, je to jen a pouze jejich věc. O pornu se často mluví jako o „obsahu pro dospělé“. Bylo by fajn začít se podle toho taky chovat. Dospěle, ne dětinsky, jak jsme měli možnost vidět u debat kolem českého Bachelora.

Popup se zavře za 8s