Neberte mi růži. Poradna pro feministky, které hltají pořad Bachelor, i když se za to stydí

Na pláži zalité měkkým světlem zapadá slunce, zatímco v přímořském větru povlávají větve palem. V luxusní vile na pobřeží se sešlo osmnáct krásných žen. Frázi „krásné ženy“ ostatně v následujících hodinách uslyšíme ještě mnohokrát. Zejména z úst muže, který si z nich má vybrat svou životní lásku. V tuto chvíli je ale sídlo místo romantiky plné nevraživých pohledů a vypjatých emocí. První společná noc účastnic totiž nedopadla zrovna nejlépe. Divácky neodolatelné drama může začít.

Televizní reality show Bachelor Česko, kterou od půlky listopadu vysílá televize Nova, v uplynulých dvou měsících nemohla minout takřka nikoho, kdo sleduje streamovací platformy, tráví čas na sociálních sítích, nebo občas s chutí rozklikne bulvární titulek. O dění na řeckém ostrově Rhodos se dozví třeba to, jaké intriky na své soupeřky zkoušejí „agresivní“ Deny či „dominantní“ Mary, aby se přiblížily svému cíli: získat červenou růži a srdce pana Dokonalého, kterým je v adaptaci úspěšného amerického formátu čtyřiatřicetiletý podnikatel Jan Solfronk.

Hádkami a konflikty se to v českém Bachelorovi jen hemží. Při pohledu na kolektiv, který naplňuje řadu stereotypů o ženské nevraživosti, lze v prvním okamžiku snadno nabýt pocitu, že každý, kdo nefandí tradičním genderovým rolím, musí sledování Bachelora protrpět. Opak je pravdou. Znám řadu emancipovaných, nezávislých žen, které mají o dění na ostrově lásky dokonalý přehled. Když jsme v redakci Heroine téma Bachelora otevřely, strhla se o pořadu vášnivá debata – mimo jiné o tom, jestli show coby přesvědčené feministky vůbec smíme se zájmem sledovat.