Menstruační pomůcky jsou pro většinu žen nezbytností, přesto si je ne každá může dovolit. Česko patří mezi evropské země s nejvyšší DPH na vložky, tampony a další menstruační potřeby a její snížení zatím nepřináší ani aktuálně projednávaný konsolidační balíček. Část poslanců a poslankyň se o změnu snaží, jiní menstruační chudobu navrhují řešit v potravinových bankách, případně si myslí, že o tolik peněz vlastně nejde. Nad tím, proč jsou tyto věci denní potřeby stále přehlíženy, se v komentáři zamýšlí Johanna Nejedlová.
Průměrná žena za svůj život menstruuje asi 450krát a za menstruační potřeby utratí 1200–2500 korun ročně. Přístup k vhodným hygienickým potřebám nemá podle informací organizace Free Periods denně zhruba půl miliardy žen na světě. A nejde jen o problém třetích zemí. V Česku přesná data chybí, podle některých odhadů by se problém s menstruační chudobou mohl týkat až 70 000 českých žen. Některé pak šetří tak, že nosí tampony déle, než je zdravotně bezpečné, jiné dívky v době menstruace nechodí do školy, protože bez pomůcek prostě nemohou.
Vložky, tampony, menstruační kalhotky či kalíšky v Česku patří do skupiny se základní DPH, 21 %. Do dvou snížených sazeb daně z přidané hodnoty spadají základní potřeby, bez nichž se neobejdeme, například potraviny, léky, voda, ale i zbytné, přesto důležité služby, jako jsou kulturní vystoupení a knihy. To dává smysl. Menstruačních potřeb, které jsou zcela nepostradatelné, protože bez nich člověk jednoduše nemůže vyjít z domu, se ovšem žádné snížení netýká. Podle organizace Sola (zajišťující menstruační potřeby ženám, které si je nemohou dovolit), při současných cenách za vložky a tampony odvedou ženy v ČR státu za svůj život až 19 000 korun.
Evropská unie umožnila od roku 2007 danit menstruační pomůcky nejnižší možnou 5% daní. Od té doby ke snížení daňové zátěže přistoupilo 17 států EU, nejnověji letos Itálie. Současná vláda ČR ale v nově navržené podobě daňových sazeb s vložkami ve snížené sazbě nepočítá. Proč?
Nenapadá mne jiné vysvětlení než že ti, co daňovou sazbu nastavovali, byli muži a na menstruační potřeby prostě nemysleli. Vzhledem k tomu, jaké je menstruace v současné době stále tabu, mě to vlastně nepřekvapuje. Americké astronautce Sally Ride chtěla NASA na týdenní vesmírný pobyt přibalit 100 tamponů, i dnes ve školách při výkladu o menstruaci často kluky posílají do vedlejší místnosti. A není neobvyklé, že narazíte, tak jako já, na muže, který si myslí, že všechny ženy svorně menstruují za úplňku nebo že menstruační krev po nalití na vložku zmodrá. Nemluvě o tom, že značná část veřejnosti má stále za to, že sex je během menstruace zakázaný nebo že ženám, které spolu tráví více času, se synchronizují cykly.
V Česku téma během minulého volebního období zvedala Alena Schillerová (ANO), kvůli končícímu mandátu už ale změnu nestihla dokončit. O změnu se v současné koalici snaží Piráti a část lidovců. Jejich vládní kolegové a kolegyně ale podle zjištění Deníku N míní, že menstruační potřeby zvýhodňovat nepotřebují. Podle Markéty Pekarové Adamové (předsedkyně TOP 09) by snížením ženy moc neušetřily. Martin Kupka (ODS) tvrdí, že náklady na menstruační potřeby nepředstavují měsíčně enormní zátěž, potřebným je lze distribuovat zdarma, a navíc by si mohla každá část společnosti vzpomenout, že má nějaký nárok. Pan Kupka bohužel zapomíná, že ženy nejsou lecjaká část společnosti, ale že tvoří její polovinu.
Danění vložek jako luxusního zboží proto opět vrací do hry 21 poslankyň hnutí ANO. Podaly pozměňovací návrh, který chce do 12% sazby přesunout vložky, tampony, menstruační kalíšky i kalhotky. Argumentují například i tím, že podle zjištění serveru PAQ research přes 12 % českých domácností po zaplacení bydlení a jídla zbývá jen zhruba 100 korun na osobu na den, a tak i 9% snížení DPH může hrát v rámci jejich rozpočtu důležitou roli. Návrh ale nejspíš neuspěje. Pro jeho přijetí by bylo potřeba i hlasů z vládní koalice, která pro opoziční návrhy většinou z principu nehlasuje.
Nemyslím si, že snížení DPH na menstruační potřeby je nástroj, kterým bychom měli řešit menstruační chudobu. Problémem k řešení totiž je to, jak je vůbec možné, že v zemi s minimální mírou nezaměstnanosti tolik žen a rodin trpí chudobou tak velkou, že nemají na vložky či tampony. Daň na menstruační potřeby bychom ale i tak měli snížit okamžitě čistě z principu. Bez menstruačních potřeb se neobejdeme stejně jako bez vody, tepla nebo potravin. Ženy by za ně neměly platit víc jen proto, že jejich potřeby politiky nezajímají.