„Mít menstruaci a nemít vložku je ponižující zkušenost. A tak se snažíme, aby ji ženy nemusely mít. A taky, aby si nemusely mezi nohy strkat hadry, noviny, vatu nebo cokoliv dalšího, co tam nepatří,“ uvádí organizace Sola pomáhá, která zajišťuje menstruační potřeby lidem a organizacím, které je potřebují. Nyní přichází s návrhem jednoduchého systémového opatření, které by zajistilo menstruační vložky zdarma na všech základních a středních školách v Česku. Změnu podpořila skupina poslankyň napříč politickými stranami. Aby žádná dívka nemusela vynechat školu kvůli přirozenému biologickému procesu.
Když Zbyněk Pražák vypráví o tom, jak se mu podařilo zajistit, aby na všech základních školách, které zřizuje město Ostrava, byly zdarma menstruační potřeby, začíná zpravidla historkou z rockového klubu z října 2023. Dlouholetý náměstek ostravského primátora z KDU-ČSL, který má na starosti vedle sociální oblasti a prevence kriminality i prorodinnou politiku, tam totiž zaslechl rozhovor dvou učitelek, které si povídaly o tom, jak občas kupují žačkám vložky ze svého. Dal se s nimi do řeči, a tak začalo jeho seznamování s tím, co znamená menstruační chudoba. A rozhodl se, že tenhle problém, který podle organizace Člověk v tísni ohrožuje 38 tisíc dívek ve věku 12 až 18 let, vyřeší. „Pro snížení absence ve výuce, pro odtabuizování menstruace ve společnosti, pro odstranění stigmatu z menstruace, pro větší pocit bezpečí a jistoty,“ vypočítává Zbyněk Pražák důvody, kvůli kterým projekt rozjel.
V první fázi se z padesáti čtyř městských škol zapojilo sedmatřicet a vložky byly pro dívky k dispozici u zaměstnanců a zaměstnankyň škol. Náklady v roce 2024 představovaly pět set tisíc. „Půl mega – to je v rozpočtu Ostravy jako nic. To jsem mohl klidně pokrýt ze své rozpočtové kapitoly,“ vypráví ostravský náměstek primátora. Pomohlo i to, že se mu u dodavatele podařilo vysoutěžit cenu 1,80 Kč za vložku. Distribuce potřeb do škol začala už začátkem roku 2024 a při červnovém vyhodnocení projektu se ukázalo, že školy projekt hodnotí jednoznačně jako skvělý a potřebný. „Prokazatelně se snížila absence dívek ve škole, nejde jen o nějaký náš pocit, je to skutečně tak,“ potvrzuje Petra Hladíková, ředitelka ostravské mateřské a základní školy Horymírova, kterou navštěvují také děti ze sociálně slabších komunit. Právě ona byla jednou z těch učitelek, jejichž rozhovor v rockovém klubu Zbyněk Pražák vyslechl.
V další fázi projektu se menstruační potřeby přesunuly do zásobníků přímo na WC, kde jsou nyní volně k dispozici skutečně všem, kdo je potřebují. I těm, kteří by se o ně třeba styděli požádat. Postupně se zapojovaly další školy a v polovině ledna 2025 hlásí Zbyněk Pražák hrdě zapojení všech základních škol zřizovaných městem.
Podobné projekty už se zavádějí například v Liberci a další města se inspirují. A protože řešení menstruační chudoby je součást tématu reprodukčních potažmo lidských práv, získal Zbyněk Pražák za své aktivity ocenění Genderman roku 2024 v kategorii Veřejná osobnost. Slavnostní udílení se konalo 14. ledna v A studiu Rubín, v ten samý den, kdy Zbyněk Pražák představoval svůj projekt v Poslanecké sněmovně parlamentu České republiky v rámci kulatého stolu na téma Jak zajistit menstruační potřeby na školách a proč je to potřeba. Ten společně zorganizovaly poslankyně Klára Kocmanová (Piráti), Martina Ochodnická (TOP 09), Marie Jílková (KDU-ČSL), Michaela Šebelová (STAN) a Taťána Malá (ANO) společně s organizací Sola pomáhá.
„Každé dítě by mělo mít možnost soustředit se na vzdělání bez zbytečných překážek. Faktem je, že tomu tak u nás bohužel není, a pro mnoho studentek je dnes nedostupnost menstruačních potřeb důvodem k zameškání výuky,“ uvedla Klára Kocmanová. „Přestože se menstruace týká poloviny obyvatel, dál je většinově tabuizovaným tématem. A i proto je mnoho mladých dívek v situaci, kdy se za menstruování mohou stydět a než by se někomu ve škole svěřily a poprosily o pomoc, raději jdou domů. Pozornost si zaslouží také to, že nedostačující menstruační hygiena může způsobit zdravotní problémy,“ upozornila v úvodu kulatého stolu v poslanecké sněmovně.
Prezentace Zbyňka Pražáka nebyla jediným příkladem dobré praxe, který tu zazněl. Menstruační potřeby zdarma ve vybraných školách zajišťuje také Člověk v tísni. I tato organizace si po pilotní fázi, kdy dodali vložky do vybraných škol v Ústí nad Labem, Kladně a v Bílině, vyhodnotila projekt jako skvělý a přínosný. Nyní už spolupracují se čtyřiašedesáti školami v sedmi krajích. „Vložky musí být samostatně balené a do košíčků je lepší dávat kusy, a ne celé balíčky,“ potvrzuje Kristýna Bojić, manažerku programu Reprodukční zdraví dívek a žen v Člověku v tísni, zkušenosti z Ostravy.
Ani ve školách zapojených do jejich projektu se nepotvrdily počáteční obavy některých ředitelů a ředitelek, že se menstruační potřeby budou rozkrádat nebo ničit. „Nejdříve jsem k tomu byl skeptický. Považoval jsem to za zbytečnost a také jsme se obávali, že z toalet vložky hned zmizí nebo s nimi budou žáci dělat vylomeniny. Ale zkusili jsme to. Zvažovali jsme variantu mít to pod větší kontrolou, ale do kabinetu by si řada dívek pro menstruační potřeby nechodila. Dali jsme je v košíčkách volně na záchody a dopadlo to nad očekávání dobře,“ citovala Kristýna Bojić reakci ředitele ústecké základní školy Mojžíř Karla Bendlmajera.
Projekty tedy fungují, mají ty pozitivní efekty, které se očekávaly, zájem mají školy napříč republikou. Zbývá tedy jediné – systémové řešení, které by umožnilo zajistit menstruační potřeby na všech základních a středních školách v Česku. A právě s takovým řešením přišel spolek Sola pomáhá. Ten už více než čtyři roky poskytuje hygienické balíčky, zásobuje menstruačními potřebami zařízení sociálních služeb – dodávají je devatenácti organizacím v pěti krajích. Advokační specialistka ze spolku Sola Irena Hůlová nyní přichází s jednoduchým legislativním opatřením, které může vést právě k tomu potřebnému systémovému řešení – navrhuje doplnit Vyhlášku č. 160/2024 SB., která upravuje hygienické požadavky na prostory škol.
Pokud by v této vyhlášce přibyla věta o tom, aby vedle toaletního papíru, mýdla a odpadkových košů „alespoň polovina nebo třetina hygienických zařízení v zařízeních pro výchovu a vzdělávání s výjimkou mateřských škol byla vybavena jednotlivě balenými menstruačními potřebami“, byl by problém vyřešen. „Ministerstvo zdravotnictví i ministerstvo školství nám potvrdilo, že taková změna by byla možná,“ uvedla Irena Hůlová v rámci kulatého stolu v poslanecké sněmovně. Vyhlášku může upravit ministerstvo zdravotnictví. Náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník nicméně připomněl, že stát nemá vlastní data o tom, jak rozsáhlá menstruační chudoba v Česku je. „Jsme v informační nouzi. Snažili jsme se najít zdroje ze zahraničí. Nejbližší je nám asi Rakousko, které vydává velkou zprávu o menstruačním zdraví. Menstruační chudobě – jakkoliv široký pojem to může být – je v rakouské populaci vystaveno pět procent žen,“ uvedl na kulatém stole.
„Není technicky problém do vyhlášky přidat jakékoliv jiné řešení a my jako ministerstvo nabízíme určitou součinnost. Domníváme se, že vyhláška nepočítá s tím, že můžou vzniknout náklady na straně zřizovatele. Proto bychom potřebovali určitou garanci od ministerstva školství nebo asociace krajů, že jsou připraveni tyto náklady nést. Jinak za ministerstvo zdravotnictví je to otázka tří čtyř měsíců tu úpravu provést,“ prohlásil. Na ministerstvu školství tedy bude, aby určilo, kde na realizaci této změny najít zdroje.
Michal Černý, ředitel odboru základního školství na ministerstvu školství, potvrdil, že ministerstvo myšlenku podporuje. „Jednoznačně půjde o náklady zřizovatelů, jinak to nejde,“ uvedl Michal Černý s tím, že dohoda se zástupci zřizovatelů bude nezbytná. „Za mě je to hrozně důležité, určitě to podpoříme, jen to musíme nějakým způsobem vyjednat se zřizovateli,“ zdůraznil. To znamená především s obcemi a kraji.
Zkušenosti z projektů, které už několik let probíhají, ukazují, že náklady vycházejí zhruba na 200 Kč na dívku ročně. „Dvě stě korun ročně, pokud dívce zajistíme komfort a dostupnější vzdělávání, je opravdu malý náklad, který bychom měli podpořit,“ reagovala Klára Kocmanová. „V případně městyse Větrný Jeníkov, který má 650 obyvatel a rozpočet zhruba 11 milionů, máme školu, kde je 200 dětí, odhaduji tak sedmdesát osmdesát dívek na druhém stupni, tak je to úplně směšná částka, která nám z toho rozpočtu odejde,“ podotkla poslankyně Martina Ochodnická, která ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku žije. Náklad na zajištění menstruačních potřeb zdarma je tedy v podstatě zanedbatelný nejen pro ostravský rozpočet, ale i pro rozpočty menších obcí. Nepředpokládá se navíc, že by tyto potřeby využívaly všechny menstruující osoby pokaždé, ale jen ty, které je nemají k dispozici z rodiny z finančních nebo jakýchkoliv jiných důvodů.
Přínos pro celou společnost by přitom byl významný. V podobě snížení absence dívek v období menstruace a odstranění tabu, které se s tímto přirozeným biologickým procesem často pojí. Menstruační potřeby nejsou luxus. Ženy se nemohou rozhodnout, že tento měsíc menstruovat nebudou, protože jim nezbylo na vložky. Když někdo nemá přístup k menstruačním potřebám, může jej to vyřadit ze vzdělávání, ze zájmových aktivit, z veřejného života. A to by nemělo být jedno nikomu. Ani těm z nás, kteří si jen těžko dokáží představit, že někdo nemá 50 korun na balení vložek.
Autorka textu byla zároveň moderátorkou kulatého stolu na téma Jak zajistit menstruační potřeby na školách a proč je to potřeba, který se konal 14. 1. v Poslanecké sněmovně parlamentu ČR.