Narodili jsme se nazí a všechno ostatní je drag! Seznamte se s Rudym, Tonic a Miss Petty

Tématem letošního festivalu Prague Pride je coming-out. Jde o zásadní téma, které se týká každého z LGBTQI+ komunity. Coming-out může být úlevný, ale stejně tak pouhá myšlenka na něj může nahánět strach a úzkost. Někomu převrátil život naruby, někdo ho odkládá a někdo se může rozhodnout nikdy ho nepodstoupit. Pro naše osobnosti šlo často o coming-out dvojitý: ohledně své sexuální orientace a identity a ohledně své vášně pro drag.

Rudy: „Je super vědět, že někam patříš.“

Je mu 27 a žije „v těle stárnoucího kovboje“ – anebo aspoň takhle se mi hned na začátku Rudy představí. Civilním povoláním grafik a ilustrátor, který se ve volném čase věnuje především umění: ilustraci, psaní a hlavně dragu. Nevystupuje jako drag queen, ale drag king; v přiznaně mužském vzhledu.

„Na akcích, jako bylo focení pro adidas, kde se všichni sejdeme, si vzpomenu na fakt, že jsme komunita, která si rozumí. A je mi hned líp.“ Rudy

„Trvalo mi, než jsem zakotvil v maskulinním dragu. S tím souvisí i coming-out, kterých u mě bylo několik. Prvotní zmatení a nejistota ohledně vlastního genderu ve mně vyvolaly dojem, že jsem trans. Pak jsem se začal o tohle téma víc zajímat, narazil jsem na nebinaritu, pak na asexualitu, a nakonec jsem zjistil, jaká jsou kritéria toho, být intersex. Všechno začalo dávat smysl!“ 

Jeho drag je o hypermaskulinním charakteru, jehož podobu na sebe bere a vystupuje v ní podobě jako drag queens. „Kings jsou dnes bohužel značně opomíjení. Nicméně najdou se i shows, kde kings najdete, jako třeba Dragula od Boulet Brothers (oblíbená tv show z produkce Netflixu).

Jako většina lidí z komunity nejezdí na shows sám. „Mám svou vlastní drag rodinu, kde působím jako takový táta. Mám svou drag ženu, čtyři bezvadný děcka, a spoustu dalších důležitých členů tohoto „tribu“. Samozřejmě jsem také součástí české drag scény od doby, kdy před čtyřmi lety začínala tahle nová generace. Je super vědět, že někam patříš a ti lidé ti rozumí.“

Tonic: „Nejvíc jsem se setkala s homofobií online.“

Tonic pochází britského Southamptonu. Tahle královna se do Prahy přestěhovala v roce 2017 s klasickým plánem – bude učit angličtinu. Ale nakonec bylo všechno jinak a Tonic, tehdy ještě jen Scott, místo jazykovky objevil*a volání své vnitřní drag queen. „Rád*a to popisuju tak, že Scott se narodil v UK, ale Tonic se narodila v Praze.“

„Na Pride vás chci pozvat na Queeriety Show. Potkávají se tam noví i zkušenější performeři, tanečníci, drags, voguers, je to přehlídka queer umění a safe-space. A kdo má rád parties, může po Queeriety zůstat, protože navazujeme večírkem KAVE x House of Garbáge.“ Tonic 

Když vzpomíná na svůj coming-out, ví, že měl*a štěstí, protože šlo o velmi příjemnou a osvobozující zkušenost. Začátek byl ale tak trochu náhoda. „Můj první coming-out se přihodil ve třinácti, když máma zjistila, že jsem si udělal*a falešný online profil, přes který jsem chatoval*a s klukama. Naštěstí to vzala dobře, jen si dělala starosti, abych byl*a v online prostředí v bezpečí.“ Dál už to bylo snazší a já se během následujících let postupně svěřil*a všem od nejbližší rodiny a přátel po celou školu. Dragový coming-out se stal později, během promítání finále RuPaul’s Drag Race All Stars. Vypadala jsem naprosto šíleně, ale přitom jsem si to užívala. Cítila jsem neskutečné sebevědomí, tančila jsem… Myslím, že to byla jedna z nejlepších nocí mého života.“

Pražská drag komunita je podle Tonic otevřená a přijímající. Většina z nich s dragem začala zhruba před třemi lety, tedy ve stejné době jako Tonic, a společnými silami se jim daří scénu budovat. „Je tu samozřejmě také travesti scéna, což je lokální styl dragu. Společně většinou nevystupujeme, i když by mě to určitě bavilo, jen prostě máme dost jiný typ performance.“ Negativní zkušenost má jen z online prostředí. „Právě tam jsem se setkal*a s velkou nenávistí vůči gay lidem. Dokonce se mi stalo, že Tomio Okamura sdílel na svém profilu fotku mě a Just Karen z Prague Pride s komentářem, který celou Pride ponižuje a doporučuje pražskému magistrátu, aby ji finančně nepodporoval. Tak jsem zapátrala a zjistila jsem, že Pride městu vydělá daleko víc peněz, než od něj dostává.“

Miss Petty: „Chci, aby moje písničky probouzely v lidech sebelásku.“

Miss Petty je první česká drag queen, která s dragem propojila vlastní hudební tvorbu. Což ostatně v zahraničí není nic neobvyklého. „Moje hudba je energická. Chci, aby si lidi z těch písniček odnesli sebevědomí, sebedůvěru, sebelásku, aby se cítili dobře. I mně to pomohlo vybudovat si sebedůvěru. A to je něco, co se na mě a na mém dragu od roku 2019 změnilo. Je to pocit, který jsem dřív neměl, ale teď už vím, co dělám.“

„Před pár dny vyšlo Miss Petty nové EP "Y2GAY". Album je víc osobní a poodhaluje, kdo je za touhle postavou, na druhé straně Petty, tedy já, David. Zároveň hudebně odkazuje na rok 2006 a všechny hity toho roku, na kterých jsem vyrostl.“ Miss Petty

Jaká je podle Miss Petty současná česká drag scéna?„Určitě se vyvinula i početně – vidím pořád nové a nové drag queens. Některé to zatím dělají jen v pokojíčku, ale věřím, že mají potenciál to dotáhnout na živá vystoupení a být fakt dobré. A taky vidím, že my, co jsme to tu dělali už před třemi, čtyřmi lety, si budujeme svůj brand a daří se nám. Česká drag scéna je v kontinuálním vývoji a stále se posouvá kupředu.“

Když se ptám na letošní téma Pride, kterým je coming-out, je vidět, že i pro Miss Petty je to stále živá vzpomínka. „První reakce rodičů, teda alespoň mojí mámy, která je křesťanka a jsme všichni z malé vesnice, nejdřív byla ve smyslu „jen aby se to náhodou někdo nedozvěděl“! A pak jsem jednou přišel domů a rozbrečel jsem se rodičům na schodech. Říkal jsem jim, že mě mrzí, že to nepřijali tak, jak jsem doufal. Druhý den se mi pak mamka omluvila, vysvětlila mi, že to jen sama potřebovala nějak zpracovat. A teď už jsme v pohodě.“

K tomu, jak přiblížit rodině umění dragu, využila Petty netradiční taktiku – šla na to přes filmy: „V jednu dobu jsem začal rodičům pouštět různé filmy s drag tématikou: Kinki Boots nebo Priscillu, královnu pouště, a naznačoval jsem, že to je něco, co mě zajímá. Věděl jsem, že filmy jsou takový médium, přes který to můžou pochopit. A taky že ano,“ usmívá se Petty.