HOT čtení letošního léta. Po jakých knihách byste letos měli sáhnout na pláži i doma

Nejočekávanější třetí díl posledních let a zároveň završení rozsáhlého příběhu Karin Lednické je tady – Šikmý kostel 3. Románová kronika ztraceného města nás tentokrát zavede do let 1945–1961, v nichž stále sledujeme osudy hlavních hrdinů a jejich rodin. Kdo by měl pocit, že si z předešlých dvou dílů nic nepamatuje, má několik možností – buď si události osvěžit opětovným čtením předchozích knih, případně se snažit rozpomenout za pomoci rodokmenu otištěného na předsádce. Číst se však třetí díl dá i samostatně. Autorka na předešlé události sice navazuje, ale její psaní je přehledné a do vhodných míst citlivě klade retrospektivu, která pomůže v orientaci i čerstvému čtenářstvu.

Hornická sága Karin Lednické patří bezesporu k tomu nejlepšímu, co u nás za poslední roky v žánru literatury na pomezí beletrie a faktu vzniklo. A pakliže jste se nenadchli dosud, stát se to může právě teď. Kompletní románová série z Karvinska, stejně jako dokumentární drama Životice, které trilogii doplňuje, vyšly v autorčině nakladatelství Bílá vrána.

Druhou knihou o mateřství v našem výběru je pro mnohé čtenářsky přístupnější Eva německé autorky Vereny Kessler, která letos se svým románem navštívila i český veletrh Svět knihy. Příběh čtyř žen je zde vystavěn na fiktivních, ale velmi autenticky napsaných postavách, aktuálních etických a environmentálních otázkách i způsobech, jak o mateřství přemýšlet. Ačkoliv Eva pojednává o vážných tématech, je to lehce čtivý román, který otevírá mnoho otázek, na které však ne vždy dává odpovědi. Oceníte ho nejen v létě u vody, když na vás zrovna kamarádky s dětmi nemají čas, ale také kdykoliv jindy a v jakékoliv životní fázi. Vydal Prostor.

Útlou záležitostí z Hostu je i Vyhoření Petra Šestáka. Jen tematicky se dostáváme úplně jinam – hlavním hrdinou je zde kurýr rozvážející po městě jídlo pro jednu z nejmenovaných rozvážkových platforem. A hlavním antihrdinou je auto. Vlastně hodně aut. Dílo na hranici žánrů pamflet – román – alegorie ale zdaleka není jenom hejtem na automobily nebo ekologickým manifestem, jak by se na první pohled možná mohlo zdát. Je především zběsilou jízdou (která se ostatně propisuje i do tempa a jazyka knihy) člověka moderní dobou, která je plná extrémů i vzájemného nepochopení. A také neschopnosti být k sobě prostě laskaví.

Neztratit se sama sobě je určitě důležité. Nakolik se to povedlo slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové, můžete posoudit mimo jiné i v knižním rozhovoru s novinářem Erikem Taberym. Jejich dialog trval dva roky, během kterých spolu mluvili nejen o politice, ale také o ryze osobních, intimních tématech. K některým z nich se bývalá prezidentka vyjádřila vůbec poprvé. Kniha vyšla v Taberyho domovském Respektu.

U celebrit ještě na chvilku zůstaneme. Pojďme se společně podívat, co čte americká herečka a producentka Reese Witherspoon ve svém populárním knižním klubu, který vede už od roku 2017. Ne všichni sice disponujeme tak dobrou angličtinou, abychom mohli číst v originále, ale to nevadí! Dva z titulů knižního klubu vyšly v češtině nedávno. Portrét novomanželky od irské autorky Maggie O’Farrell je historická fikce založená na skutečných postavách, kterou nedokážete odložit. Zabil, nebo nezabil patnáctiletou Lukrécii Medici její manžel? Co říká historie? A nemohlo být všechno trochu jinak?

To nejzvláštnější nakonec. Kniha, která vás možná vyvede z míry. Kniha krve. Kim de l’Horizon získal*a za tento svůj literární debut Německou knižní cenu a my se vůbec nedivíme. Babiččina zhoršující se demence přiměje hlavní postavu románu, která se necítí být ani mužem, ani ženou, k zamyšlení nad rodinnou historií. A autor*ka o tomto zamyšlení píše vymykajícím se stylem i formou, pojednává o našem nehmotném dědictví, o tom, co k nám patří, aniž bychom chtěli: o příbězích, pohlaví, identitě, traumatech, jazyku nebo třídní příslušnosti. De l’Horizon volí fluidní, plynoucí způsob psaní. Nelehkého úkolu přeložit knihu do češtiny se mistrně zhostila Jana van Luxemburg a vydal ji Host.