Čaputová si ve funkci dokázala zachovat normální život, vztah k dcerám ji zlidštil, říká Tabery
Síla Zuzany Čaputové spočívá v tom, že dokáže dát najevo pochyby. Podle novináře a autora knižního rozhovoru s názvem Neztratit se sama sobě Erika Taberyho je ale zranitelnost v současné politice téměř nemožné ukázat. Obzvlášť pokud jste žena. Proč ještě Česko nemělo svoji prezidentku? A proč je výhoda, že ženy v politice lépe ovládají umění odejít?
Proč jste se rozhodl vést rozhovor se slovenskou prezidentkou, a ne s českým prezidentem?
Důvodů je celá řada. Zaprvé v době, kdy jsme s rozhovorem začínali, byl prezidentem ještě Miloš Zeman. S ním by to opravdu nešlo, ani z jedné strany. A čeští politici obecně neumějí a nechtějí vyprávět. Myslí si, že mají novináře co nejrychleji „odpálkovat“, mluvit ve frázích. Zapomínají na to, že novináři jsou ti, kdo sdělení předávají veřejnosti. Z toho důvodu neznám moc dobrých rozhovorů s českými politiky, jakkoliv se novináři snaží. Když jsem se se Zuzanou Čaputovou dříve setkával, měl jsem pocit, že se snaží být upřímná a vyprávět jinak, než jak je to v politice zvykem. To mě zaujalo.
Výhodou bylo také to, že Zuzana Čaputová byla v úřadu za hranicemi, takže jsem cítil větší odstup. Kdybych se jako šéfredaktor delší dobu bavil s českým politikem nebo političkou, myslím, že by cítili tlak, že něco říkat nemají. Já bych zase asi cítil potřebu se ptát na aktuální agendu víc než na hlubší témata. V neposlední řadě jsem chtěl mluvit s političkou, protože ženy ve veřejném prostoru zažívají specifické věci a mnohdy odpudivé útoky. Na Slovensku obzvlášť.
