Reakce by asi byly jiné, kdybych byla muž, říká básnířka a vědkyně, která kritizovala Magnesii Literu

„Mám tento autofikční deníček opravdu poslat do světa? Chci na sebe vzít risk, že se někoho dotkne? Nebude čtený jako osobní útok na Organizátora? Jak ale jinak začít měnit fungování nejviditelnější literární ceny v Česku,“ uvedla svůj text pro magazín Tvar Olga Słowik. Její obavy se naplnily. Text, ve kterém kritizuje amatérskou organizaci cen nebo nízké ohodnocení vítězů, způsobil v literárních kruzích pozdvižení.

„Čekala jsem, že si text přečte několik desítek lidí z oboru, většina nad tím mávne rukou a zbytek nejspíš trochu naštvu. Nejvíce mě překvapila vlna podpory. Stovky lajků a desítky zpráv,“ shrnuje autorka svou zkušenost v rozhovoru na webu Heroine.cz.

Jenže ruku v ruce s podporou šly i osobní útoky a zesměšňování. „Bylo mi vyčítáno nebo i celé naší porotě, že jsme nesamostatní, když si stěžujeme. Domnívám se, že je to generační rozdíl, že lidem kolem třiceti často už v profesním kontextu nevyhovuje totální punk, nepřehlednost, chaos, nejasná pravidla. A starší porotci tím začali zpochybňovat i moje kompetence,“ sdílí Olga Słowik svou zkušenost. A nejde než se zamyslet – byly by výroky vedení soutěže i veřejnosti jiné, kdyby byla muž? Zakladatel Magnesia Litery Pavel Mandys o její kritice prohlásil, že „jsou to věci, které zaslechla, které cítí a které neověřuje“. „Já poslouchám drby, cítím a neověřuju, muž by nejspíš kritizoval, namítal, argumentoval,“ reaguje nyní Olga Słowik.

Co by se mělo na organizaci prestižních cen změnit? Je něco, co by Olga Słowik dnes udělala jinak? A co celá kauza říká o tom, jak funguje český literární svět a knižní byznys? To se dočtete v rozhovoru, který s básnířkou a literární vědkyní pro Heroine.cz připravila spisovatelka Tereza Semotamová..