Porodní asistentky můžou vést domácí porody, rozhodl Ústavní soud. Je to důvod k oslavě?
Ústavní soud se konečně vyjádřil k přítomnosti porodních asistentek u domácího porodu. Může porodní asistentka u domácího porodu asistovat? Ano. Toto jednoznačně vyplývá z rozsudku. Co to ale přesně znamená, píše v komentáři pro Heroine.cz Lilia Khousnoutdinova.
Mohli bychom si otevřít šampaňské a připít si na to, že neplatí absurdní situace, kdy žena doma rodit legálně sice může, ale doprovázet ji může kdokoliv, jen ne zdravotník – tedy člověk, který zajistí, aby byl porod v domácím prostředí co nejbezpečnější pro matku i její dítě.
Oslavovat dekriminalizaci je jistě namístě a jako občanská společnost z toho máme radost. Rozsudek má nicméně několik háčků. Z pohledu práva nepůjde při asistenci u domácího porodu o poskytování regulované zdravotní péče. Na jednu stranu, právě to umožňuje vyhnout se dnes absurdním požadavkům na věcné a technické vybavení, které dříve porodní asistentky v domácím prostředí de facto nikdy nemohly splnit.
Na druhou stranu to otevírá další problémy. Proč stejná péče ve zdravotnickém zařízení je státem regulovaná, ale pokud tu samou službu poskytne porodní asistentka ženě u ní doma, najednou je tato zdravotní služba neregulovaná? Není zvláštní, že péče v domácnosti ženy před porodem, předporodní poradny a také poporodní návštěvy regulovanou zdravotní péčí jsou, ale asistence u porodu ne? A co to vůbec znamená, že někde je péče regulovaná a jinde není?
Regulovanou zdravotní péčí se myslí péče, pro kterou stát stanovuje pravidla a garantuje její kvalitu. Péče porodní asistentky u domácího porodu je podle výkladu aktuálního rozhodnutí Ústavního soudu neregulovanou zdravotní péčí, tedy nemá legislativně stanovená pravidla a stát negarantuje její kvalitu.
To samozřejmě neznamená, že porodní asistentka nemůže v případě potřeby zdravotní úkon ženě poskytnout, jak se někdy také rozhodnutí vykládá. Naopak porodní asistentka by se stále měla pohybovat v mezích mezinárodních doporučených postupů nebo doporučení své profesní organizace. V Česku například dle Principů péče, které vydala Unie porodních asistentek.
Foto: Shutterstock
Otázkou zůstává, zda budou moct mít v budoucnu ženy nárok na proplácení služeb porodních asistentek z veřejného zdravotního pojištění. Zatím tomu tak ani po tomto rozhodnutí není.
Výzkumy přitom jasně poukazují na to, že porod doma je pro zdravou ženu s předpokladem zdravého průběhu porodu bezpečná volba. Nicméně pouze v případě, že ji u něj doprovází k tomu kvalifikovaná porodní asistentka, optimálně taková, která si též může k porodu legálně obstarat příslušné vybavení, konkrétně třeba léky na stahování dělohy nebo na znecitlivění tkání při ošetření porodního poranění. Aktuální situace toto porodním asistentkám v Česku neumožňuje, což vede k riziku potenciálních komplikací, kterým by se dalo snadno předcházet. V nejhorším případě se může i skutečně riskovat například život ženy.
Profese porodní asistentky je již dlouhou dobu velmi debatovaná ve smyslu toho, že jakožto vysokoškolsky vzdělaný zdravotník by ideálně měla mít možnost důstojně, svobodně a beztrestně pracovat v plné míře svých kompetencí, tedy podporovat ženu během těhotenství, u fyziologicky běžícího porodu a po něm. Tyto její kompetence jsou však často značně omezovány z mnoha směrů. Jeden z problémů je snaha natlačit ji do role jakési asistentky lékaře neboli na podřadnou asistující osobu, která nepracuje autonomně. Toto rozhodnutí Ústavního soudu proti tomuto zažitému trendu nejde, ale dává porodním asistentkám prostor se z něho vymanit. A to není málo.
