Doručovat jako kurýrka mi poskytuje volnost
„Do práce chodím odpočívat,“ říká spokojeně Kateřina Mandelíková, která rozváží autem po Brně již čtyři roky objednávky pro platformu Wolt. Nadmíru jí vyhovuje také svoboda, se kterou si může práci naplánovat podle svých potřeb.
Neznám moc lidí, kteří by zrovna o práci mluvili jako o místě odpočinku…
Jsem typ člověka, který chvíli neposedí, pořád něco vymýšlím a dělám, zatímco při jízdě autem si musím dávat maximální pozor a soustředit se. To mi do života přináší příjemnou rovnováhu.
Jak jste se vlastně k doručování pro Wolt dostala?
Dvacet let jsem pracovala jako servírka. Jenže před osmi lety jsem úplně vyhořela a z gastronomie chtěla odejít. Vůbec jsem si ale nedokázala představit, jakou jinou práci bych mohla dělat.
Do restaurace, kde jsem pracovala, začali tou dobou jezdit kurýři a já si s nimi hodně povídala. Potom už to šlo dost rychle, v podstatě ze dne na den jsem pověsila tehdejší práci na hřebík, sedla si za volant a začala jezdit pro jednu kurýrní službu. Před čtyřmi lety jsem pak přešla k Woltu, kde mi mimo jiné vyhovuje také to, že můžu jezdit svým vlastním autem.
Popíšete nám váš běžný den?
Z práce v restauraci jsem byla zvyklá na krátký a dlouhý týden, takže mi přišlo fajn si to takto zachovat i při rozvážení. Jeden týden tak jezdím pět dní, druhý týden tři dny. Ráno většinou startuji auto kolem půl jedenácté a domů se vracím večer okolo půl deváté. Toto je na spolupráci s Woltem opravdu skvělé, že si ji můžete časově nastavit tak, jak vám to vyhovuje, včetně dovolené.
Takže si třeba můžete dát měsíc prázdnin?
Ano. Ráda cestuji, a tak práci zrovna přes léto moc nedám. A naopak, když mám i mimo pracovní dobu, kterou jsem si nastavila, čas a chuť, můžu se do systému kdykoliv přihlásit a pracovat. A pokud mi není dobře, mám hlad, nebo si chci dát doma kávu, můžu se zase odhlásit. I když samozřejmě v tu chvíli na sobě nesmím mít žádnou objednávku. Jsem to zkrátka jen já, kdo rozhoduje, kolik času tomu chce dát. Je v tom pro mě velká svoboda, kterou potřebuji.
Čili s rovnováhou mezi pracovním a osobním životem asi nemáte problém…
To nemám, protože opravdu, jaké si to jako kurýrka pro Wolt uděláte, takové to máte. To mě motivuje. Navíc s Woltem začal jezdit i můj dospělý syn, občas se spolu dokonce střídáme. V létě jezdil na skútru, u kterého je, stejně jako u kola, výhoda, že nemusíte stát v kolonách. Myslím, že dnešní mladí lidé tuhle svobodu řídit si svůj čas, vyloženě potřebují. Nicméně aby se tím člověk mohl živit naplno, nemůže samozřejmě jezdit jen pár hodin v měsíci. Občas je to dřina, to zase nebudu zastírat.
Kolik objednávek za den doručíte?
Přes víkend to bývá třeba i přes čtyřicet denně. V týdnu pak o něco míň, ale ne o moc. Hodně také záleží na tom, jestli jsou prázdniny, nebo jaké je počasí, v tomto je každý den opravdu jiný. V půl jedenácté se zkrátka přihlásím do systému a potom už zakázky buď přijímám, nebo odmítám. U každé z nich vidím všechny detaily, co a kam povezu, a podle toho se rozhodnu, jestli se mi to finančně vyplatí. Skvělé je, když mi na sebe zakázky hezky navazují. Naopak ty, u kterých vím, že by mě táhly nesmyslně přes celé Brno, většinou odmítám.
Kateřina Mandelíková
Studovala obor číšník – kuchař a dvacet let pracovala v gastronomii. Jako kurýrka se živí osm let. Když má volno, ráda čte, cestuje a chodí do posilovny. Žije v Brně s mužem, synem a kocourem Brunem.
Jak zvládáte čekání v kolonách?
Já nejsem vyloženě „stresař.“ A vzhledem k tomu, že znám brněnské ulice a jejich dopravní špičky za ta léta ježdění v podstatě nazpaměť, tak přijímám objednávky jednom tam, kde vím, že v tu dobu nebudu po cestě stát. Pokud se už do kolony dostanu, tak si chvilku odpočinu a zapamatuju si, že sem už v tuto dobu jezdit nemám. Nicméně když je nejhůř, mým heslem je, že raději přijedu o deset minut později a celá, než vůbec… Umět pracovat se stresem je opravdu důležité.
A co když třeba v restauraci nebo obchodě nestíhají objednávku připravit na čas?
Čekat tam nemusím. Pokud jídlo nebo zboží nestíhají připravit ve stanovený čas, můžu napsat na technickou podporu Woltu a objednávku jednoduše „odhodit.“ Takže když mi třeba v restauraci řeknou, že to bude trvat déle než patnáct minut a já mám v tu chvíli ještě další dvě objednávky, je nesmysl, abych čekala a tím šířila další zpoždění. Z Woltu místo mě pošlou jiného kurýra a já jedu dál. Každý na to nervy určitě nemá, ale jde zapracovat na tom, aby se člověk tolik nestresoval.
Se čtyřiceti zakázkami za den, to chce mít asi zvládnutou nějakou logistiku…
Právě proto, abyste předešla stresu, je potřeba si to při přijímání zásilek už dopředu dobře promyslet a problémy samostatně řešit. A učit ze zkušeností, to je z mého pohledu zásadní. Čili to není zase jen o točení volantem, jak si někteří lidé představují.
O Woltu
Finská online doručovací služba pro rozvoz jídla a maloobchodního zboží Wolt působí na českém trhu od roku 2018. Její služby je možné využít už v 31 městech po celé republice, přičemž lokalit bude i nadále přibývat. Platforma rozváží hotová jídla, potraviny a maloobchodní zboží z tisíců restaurací a obchodů v Česku.
Jak se díváte na nárůst popularity online nakupování?
Já sama přes internet nakupuju úplně všechno, obchody plné lidí nezvládám. A jídlo přes Wolt si dám také ráda.
Máte za tu dobu už své oblíbené restaurace?
Samozřejmě. A také mám pár pravidelných zákazníků, které vždy ráda vidím.
Doporučila byste doručování i ostatním ženám?
Určitě, především těm, které potřebují svobodu a rády si věci organizují samy. Jako žena kurýrka jsem se navíc zatím nesetkala s žádnými hloupými komentáři, spíš naopak. Ale jak už jsem říkala, důležité jsou pevné nervy, schopnost se obrnit, umět si ve vypjatých situacích říct, že když nejde o život, nejde o nic. Rozvážení objednávek může zároveň fungovat i jen jako přivýdělek, třeba pro maminky na mateřské, ta flexibilita je opravdu veliká.
