Škola nejsou jen učitelé. Přehled profesí, které se starají, aby dětem bylo dobře

Ředitel či ředitelka školy

Ředitel nebo ředitelka školy má často svou kancelář stranou všeho dění a jen málokdo si umí představit, co se v ní odehrává. Paleta činností je široká – hromady dokumentů, zápisy prvňáčků, SMS rodičům, stříhání žákovského videa, hledání nové uklízečky, oprava rozbitého mixéru, krizová schůzka k chování žáků a řešení financování školy v přírodě. Ředitelka ZŠ a MŠ Křešice u Litoměřic Lenka Špittová popisuje svůj pracovní týden ZDE. 

Zástupce či zástupkyně ředitele

Často spolu sedí v jedné kanceláři – ředitel a jeho zástupce. Kde se takový zástupce vlastně bere a co má všechno na starosti? „Záleží, jak se v konkrétní škole dohodnou,“ říká Alžběta Panáková, zástupkyně ředitele Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné zdravotnické školy AGEL v Ostravě. „Já mimo jiné řeším to, jak se u nás učí a pracuji na spokojenosti učitelů i žáků.“ Rozhovor s ní si můžete přečíst ZDE. 

Asistent či asistentka pedagoga

Asistentka pedagoga Viktoryia Markautsova přichází do školy v 7:45 a končí úderem jedné. Poslední její povinností je předat rodině devítiletého Vilíka, kterého má na starosti. Pečuje ale i o jiné děti ze 3.C Základní školy Solidarita v Praze 10. Jak probíhá jeden běžný den této asistentky pedagoga a co všechno patří k jejím úkolům, si můžete přečíst ZDE. 

Speciální pedagog či pedagožka

Speciální pedagog má na starosti především individuální vzdělávání dětí a jejich vzdělávací plány. To znamená, že komunikuje se školskými poradenskými zařízeními, které doporučují individuální péči jednotlivým žákům. Metodicky také vede třeba asistenty pedagogů. Pravidelně dochází do přípravné třídy, kde pracuje s předškoláky. Rozhovor se speciální pedagožkou Jitkou Svobodovou z 1. Základní školy Hořovice si můžete přečíst ZDE. 

Sociální pedagog či pedagožka

Vyplnit „papíry” k příspěvku na bydlení, zajistit pro žáky připojení k internetu, ale také řešit konflikty ve třídě a pracovat s rodiči. Pozice sociálního pedagoga má velmi pestrou náplň, s dětmi pracuje hlavně na kompetencích, jako je například zvládání stresu nebo vzteku. „V konfliktech ve škole nestojím na žádné straně. Snažím se pomáhat všem,” říká sociální pedagožka z pražské Základní školy Táborská Marie Brichová. Rozhovor s ní si můžete přečíst ZDE. 

Psycholog či psycholožka

Školní psycholog ladí vztahy ve třídních kolektivech, vyslechne problémy dětí, ale můžou se na něj obrátit i tápající učitelé nebo rodiče žáků, kteří potřebují poradit s výchovou. „Na prvním místě je žák a to, aby se mohl dobře a bezpečně učit, k tomu ale potřebuje dobré vztahy s celým svým okolím,“ říká psycholožka pražské Základní školy u svatého Štěpána Veronika Francová. A ve svém vyprávění přibližuje, jak vypadá jeden její běžný den. Přečtěte si ZDE. 

Výchovný poradce či poradkyně

Výchovný poradce má obvykle na starosti studijní omezení, úspěchy a neúspěchy dětí. Eviduje, kdo ze studentů je v péči pedagogicko-psychologické poradny a nastavuje, jak s ním mohou pedagogové pracovat. Pokud se naopak učiteli nějaký žák nezdá, pozve si výchovného poradce, aby si s ním promluvil a zjistil, kde je zakopaný pes. „Když se ale studentovi rozpadá rodina nebo ho trápí nějaké psychické problémy, nedá se od sebe v tu chvíli oddělit učení a chování,“ vysvětluje Renata Solarová, výchovná poradkyně na Střední odborné škole a Středním odborném učilišti Krupka. Co k její činnosti ještě patří, vypráví ZDE. 

Metodik či metodička prevence

Práce metodika prevence spočívá hlavně v prevenci a řešení sociálně patologických jevů, jako je záškoláctví, šikana, kouření, alkohol, vandalismus nebo problémy v rodině. Metodička prevence Tereza Píchová ze Základní školy Vorlina ve Vlašimi vypráví, co přesně dělá ZDE. 

Kariérní poradce či poradkyně

Někdo už odmalička ví, že chce být učitelem, lékařem nebo třeba kuchařem, většina dětí si však v deváté třídě není jistá tím, kam se po základní škole vydat. S volbou povolání – nebo ještě lépe profesního zaměření – pomáhají mimo jiné kariérní poradci. Na Základní škole Děčín IV tuto pozici zastává Helena Dušičková a ZDE sdílí své zkušenosti.

Školní logoped či logopedka

Monika Juchová je školská logopedka na gymnáziu Open Gate v Babicích –⁠ napravuje nedostatky v řeči u dětí od šesté třídy až po konec střední školy. Místo dětských říkanek „Petr má svetr“ tak musí vymýšlet vlastní texty a využívá k tomu i aktuální situaci. „Slova jako restrikce, rouška, respirátor či střídající se ministři zdravotnictví se dají v logopedii nádherně využít,“ vzpomíná v rozhovoru na nedávnou dobu proticovidových opatření. 

Tento text původně vyšel na EDUzín - Magazín o vzdělávání.