Anketa: Co se dnes děti potřebují učit?

Anna Plechatá Krausová
rektorka Newton University

Klíčové je naučit děti nejen práci s informacemi a fact-checking, aby dokázaly rozpoznat dezinformace, ale také dovednosti, které AI těžko nahradí: kreativitu, kritické myšlení, empatii, agilitu a odolnost. Dále je důležité, aby se uměly orientovat v době, kdy generativní AI může jak ohrozit, tak nabídnout příležitosti – například pomoci ženám dosáhnout vrcholových pozic.

Adaptabilita, flexibilita a efektivní komunikace s lidmi z různých kultur jsou pro moderní lídry nezbytné. Děti si musí rozvíjet odolnost vůči stresu a krizím. Na Newton University integrujeme tyto dovednosti do vzdělávacích programů. Jedním z nástrojů je individuální mentoring a důraz na osobní rozvoj. Studenti mají možnost účastnit se programu X-tream management, který rozvíjí jejich odolnost a schopnost zvládat stres. Učí se řešit skutečné problémy mimo svou komfortní zónu, čímž se připravují na úspěšnou kariéru a život v proměnlivém globálním prostředí.

Naše univerzita nabízí kosmopolitní vzdělávací prostředí. Plně online bakalářské programy umožňují studium odkudkoli. Kurikulum zahrnuje předměty jako strategický a krizový management, právo či psychologii, které připravují studenty na kariéru v domácím i mezinárodním byznysu. Praktické stáže a spolupráce s předními firmami jsou dalším klíčovým prvkem. Studenti se učí aplikovat teoretické znalosti v reálných pracovních prostředích. Získávají tak schopnosti potřebné k úspěšnému zvládání výzev v rychle se měnícím světě.

Jiří Bureš
ředitel Školy da Vinci

Děti by se měly ve škole učit především dovednosti, které mohou uplatnit v neustále se měnícím světě. V da Vinci je vedeme k tomu, aby byly samostatné, flexibilní, tvořivé, přebíraly zodpovědnost za vlastní učení a byly schopné řešit problémy. Už naši prvňáci se podílejí na plánování učebních cílů a s učitelem si domlouvají skupinové i individuální způsoby ověření probíraného učiva.

Škola by měla rozvíjet měkké dovednosti a schopnost práce v týmu. Během projektové výuky i v běžných hodinách vytváříme příležitosti pro to, aby děti zjistily, kde jsou jejich silné stránky a jaké týmové role jim sedí nejlépe. Např. v rámci třítýdenního projektu se letos jedna skupina věnovala evropským volbám. Díky tomu se žáci zlepšili v plánování výjezdů, v politologických znalostech, v komunikaci nebo v natáčení videa. Představte si dvojici osmaček, jak vedou interview s panem premiérem…

Škola by měla samozřejmě předávat i znalosti, na učitelích je ale vybírat ty klíčové, učit je v kontextu a umět dětem odpovědět na legitimní otázku: „K čemu mi to je?“ Škola by měla žáky učit dialogu, dávání i přijímání zpětné vazby.

Nic z toho by nešlo, pokud bychom ve škole museli známkovat, proto u nás hraje zásadní roli slovní hodnocení, aby děti mohly vnímat chybu jako prostor pro rozvoj.

A hlavně – dětem i učitelům by škola měla (alespoň většinou) přinášet radost a dávat smysl.

Petra Dobešová
ředitelka školy Open Gate

K úspěšnému životu dnes potřebujeme širokou škálu schopností, které přesahují rámec školních osnov. Proto je klíčové, aby škola dětem vytvořila podmínky k všestrannému rozvoji.

Akademická úroveň výuky je stále základ. Stejně důležité je ale rozvíjet kritické myšlení, komunikaci, kreativitu nebo práci s technologiemi. Zásadní je i schopnost spolupráce. Aby se děti naučily pracovat v týmu a dosahovat cílů společnými silami.

Na Open Gate věříme v kombinaci špičkového vzdělání s mezinárodní maturitou IB, která otevírá cestu na zahraniční univerzity, a osobního přístupu.

Důležité je, aby studenti chodili do školy rádi a výuka je bavila. Jsme gymnáziem s rodinnou atmosférou a nízkým počtem dětí ve třídě. Výuka je tak individuálnější a interaktivnější.

Přínosné je i to, když se ve třídě potkávají studenti z různých společenských vrstev. Elitní gymnázia často vytvářejí sociální bubliny, ale reálný život vypadá jinak a je dobré na to děti připravit. Jak prospěšná rozmanitost je, vídám denně v naší škole. Se studenty z běžných rodin tu s podporou stipendií The Kellner Family Foundation studují i motivované děti ze složitého sociálního nebo ekonomického prostředí a děti s mimořádným nadáním. Díky kolejím jsou doslova ze všech koutů republiky. I tak k nám ale nejvíc dětí dojíždí školními autobusy z Prahy a okolí.

Rozmanitost dotvářejí i učitelé. Ti naši pocházejí z desítky zemí. Pro studenty je tak přirozené komunikovat v angličtině a vnímat odlišné kulturní zvyklosti. Zúročí to na univerzitách i v pracovním životě.

Vratislav Nejedlý
zakladatel a investor Královských škol

Dnešní školou povinné děti se narodily do světa digitálních technologií. Jejich učitelé ale většinou ne. Jak děti naučit, aby využívaly digitální svět k náhradě encyklopedických znalostí? Je pět klíčových kompetencí, které pomohou:

Za prvé – znát souvislosti, nikoliv nezbytně detaily. Děti nepotřebují vědět, kolik manželek měl Karel IV., ale kdo to byl a čím ovlivnil vývoj v českých zemích a Evropě. Souvislosti jsou tím, co potřebujete k zadání „promptu“, tedy úkolu, otázky, aby vám umělá inteligence dobře pomohla.

Za druhé – kriticky myslet. S přechodem od institucionalizovaných „redakcí“, v nichž se ověřují zdroje, se svět ubírá k názorovým platformám influencerů, bloggerů a podcasterů. Jejich názory nemusí být totéž co objektivní fakta. Učíme děti vybírat si zdroje a nenechat se zahltit proudy zbytečností.

Za třetí – umět řešit problémy a krize. Asertivita podpořená pěstmi hýbe světem. Ztrácíme trpělivost vyjednat kompromis a věřit jeden druhému. Děti bychom měli naučit obojímu, jinak stojí bezradné vůči šikaně, konfliktům v práci a názorovým střetům.

Za čtvrté – tolerance, sebedůvěra a připravenost, že nic není provždy dáno. Nebát se změnit pracoviště, kariéru, týmy. Chytit příležitost za pačesy. A učíme děti také tomu, že chybovat je normální.

Za páté – znalost cizích jazyků. AI sice nabídne odpověď v jakémkoliv jazyce, ale tzv. velké jazyky umožňují větší rozhled, více přátelství, více příležitostí. Proto v Královských školách učíme děti bilingválně.