Šimon Holý: Naše tradice vychází ze silných hrdinek, ve filmech ale vidíme příběhy naivních květinářek
Tři herečky na karlovarském festivalu. Nový film tam uvede pouze jedna. Ve vysoce soutěživém prostředí se ale snaží prorazit všechny. Znamená to nasadit profesionální úsměv a předstírat, že je vše v pořádku, i ve chvíli, kdy bojujete o poslední molekulu dopaminu. Hello, Welcome je promyšlené vztahové drama pod slupkou kousavé konverzační komedie. Režisér, scenárista, producent, ale také hudební skladatel a střihač Šimon Holý po filmech Zrcadla ve tmě a A pak přišla láska završuje svou volnou trilogii o ženách, které v životech nejsou tam, kde by chtěly být. V rozhovoru mluví o punkovém natáčení na největší tuzemské filmové akci, nedostatku kvalitních rolí pro herečky i nemožnosti vystoupit z role.
Scházíme se den před světovou premiérou vašeho filmu Hello, Welcome na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. S jakými pocity tam jedete?
Jsem záhadně klidný, mám pocit, že ten film říká tou správnou formou to, co má. A myslím, že je víc nakloněný divákovi než mé předchozí filmy. I na základě dosavadních reakcí, které nebyly rozhozené do všech názorových pólů. Lidi chápou, co vyprávíme, smějí se vtipům, což je fajn vidět. Pro mě je to hlavně komedie, která je o společném pobavení. Nepotřebuje tak soustředěného diváka jako třeba Zrcadla ve tmě. Zároveň věřím, že Hello, Welcome, nabízející pohled na velkou prestižní akci, bude hezky komunikovat právě s Letní filmovou školou, která se kontrastně víc zajímá o samotné filmy, bez nablýskaných večírků okolo, a panuje během ní větší pospolitost.
Na Letní filmové škole navíc možná vyniknou jiné jeho kvality než ve Varech, kde se odehrává.
Rozhodně. Kdyby se promítal ve Varech, půjde o úplně jiný typ zážitku. Jiná akce umožní sledovat dění na plátně s odstupem, víc jako film, ne jako něco, čeho jste zrovna součástí.
