přečtěte si novou knihu Chci se ti podívat do očí

„Jsem milující matka a prostě normální obyčejný člověk,“ říká sama o sobě Romka Marie Hučková. Vychovala čtyři vlastní děti, čtyři pěstounské a tři, které si z předchozího vztahu přivedl její manžel Enrico. „Miluju je všechny, i když mě zloběj,“ dodává.

Filmaře Hučkovi zaujali už v době covidu, kdy v jejich rodném Varnsdorfu majitel paneláku prakticky ze dne na den před Vánoci vyhodil na ulici několik romských rodin. „A tak jsme je vzali k sobě. Byli u nás asi půl roku,“ popisuje Marie a dodává, že šlo zhruba o čtyři desítky lidí. V té době dokument začal vznikat a postupně se jeho zaměření posunulo k osudům netypické velké rodiny. Marie si i ve Varnsdorfu, kde je o práci nouze, vždycky nějakou dokázala najít, stejně jako její muž. Jenže potom její sestra Iveta měla děti, o které se nedokázala postarat. Jedno po druhém končily v péči strýce a tety, která rezignovala na vlastní uplatnění a zůstala s nimi doma. Jednou z hlavních postav filmu je dospívající synovec Samuel, který odloučení od matky nese obzvlášť těžce a občas ho už v jeho třinácti letech domů přiváží policie. „Já ho opravdu chápu. A i když mu pořád nadávám, věřím mu,“ krčí rameny jeho náhradní máma a dál dělá vše, co je v jejích silách, aby ho uchránila od problémů.

Celý film Dajori je vlastně oslavou lásky. Manželské, která Hučkovy drží pohromadě i přes všechny zvraty a pády. Mateřské, která hravě překoná i rozdíly mezi vlastními a nevlastními děti. A nakonec i sesterské, kdy Marie opakovaně Ivetě odpouští všechna selhání a její děti přijímá pod svou střechu bez jediné výčitky.

Rodinu Hučkových v předvečer speciální premiéry filmu, která se konala ve varnsdorfském kině, navštívil v jejich domově Lukáš Houdek a napsal o tom reportáž. Najdete ji na webu Heroine.cz a nahlédnete v ní do běžného života neobvyklé rodiny a zažijete atmosféru slavnostního večera.

Popup se zavře za 8s