Chlapi? Ne, děkujeme. Američanky po volbách rezignují na vztahy s muži, inspirovalo je jihokorejské hnutí

„Tvoje tělo, moje volba. Navždy,“ napsal před týdnem na sociální síti X bývalý americký youtuber, antisemita, popírač holokaustu a dříve také host večeře pořádané Donaldem Trumpem Nick Fuentes. O pár dní později svůj status zesměšňující slogan pro-choice hnutí, který v současnosti nasbíral asi 60 tisíc lajků a vidělo ho zhruba 93 milionů uživatelů, dovysvětlil na internetové video platformě Rumble slovy: „Jsou tak otravné. Chtěl bych připomenout, že ženy byly – objektivně řečeno – ochotné zničit tuhle zemi jen proto, aby jim zůstalo právo zabíjet své vlastní děti v děloze. (…) Ženy si za to zaslouží být vysmívány. Ne všechny, samozřejmě. Ne matky, ne vdané ženy, ne podporovatelky Donalda Trumpa. Mluvím o té zhoubné klice, kam patří asi většina žen, které jsou radikální, uřvané a ufňukané děvky.“

Výroky Fuentese přitom nejsou žádnou obludnou, leč ojedinělou výjimkou. Podle časopisu Newsweek s odkazem na londýnskou neziskovou organizaci Institut strategického dialogu, která mapovala misogynní příspěvky v souvislosti s americkými volbami, na sociálních sítích významně vzrostl počet statusů a komentářů posílajících ženy „zpět do kuchyně“ a volajících po zrušení devatenáctého dodatku americké ústavy, který zakazuje komukoliv ve Spojených státech odepřít volební právo na základě pohlaví – jinými slovy, příslušníci (nejen) internetové „manosféry“ už se netají tím, že by Američankám rádi vzali právo volit a být voleny do veřejných funkcí.

Útoky se nadto netýkají jen žen. Podle amerických médií dostala ve dnech bezprostředně po Trumpově zvolení řada Afroameričanů a Afroameričanek z neznámých čísel textové zprávy, v nichž stálo, že byli „vybráni pro sbírání bavlny na nejbližší plantáži“. Zdroj rasistických textovek v současnosti prověřují tamní úřady včetně FBI, informuje zpravodajská stanice CNN.

Jde o možnost volby

Nic z výše zmíněného marastu přitom nemůže být úplným překvapením pro ty, kdo republikánskou předvolební kampaň a její rétoriku sledovali. Zvolení Donalda Trumpa společně s budoucím viceprezidentem a neskrývaným sexistou JD Vancem dle očekávání legitimizovalo vztek a pocit bezpráví, který jistý segment jeho voličů a voliček evidentně má, a umožnilo ho části z nich nevybíravým způsobem konečně volně vypustit do veřejného prostoru. Paradoxem samozřejmě je, že řada zamýšlených kroků, o nichž Trump a jeho okolí hovoří (jako jsou vysoká dovozní cla nebo deportace ilegálního přistěhovalectva mnohdy vykonávajícího potřebné, ale často ne příliš atraktivní manuální práce) nakonec nejspíš velkou měrou dopadne právě na Trumpovy příznivce a příznivkyně. Zejména na ty, kteří teď současnou americkou administrativu viní nejen z toho, že je údajně uvrhla do světa, jemuž už neumějí porozumět, ale také ze stavu vlastních peněženek. Pro teď ale především s chutí nacházejí ventil pro svoji zlost – ze společenského vývoje, práv menšin nebo klesajícího vlivu heterosexuálních mužů.

Nebylo by samozřejmě fér tvrdit, že se z Trumpova vítězství radují jen některé skupiny mužů. Úterní analýza listu The New York Times poukázala na fakt, že americké ženy se ve skutečnosti na tom, co je pro ně jako celek správné, shodnou mnohem méně, než by se dalo čekat. Pokud se silně ztotožňujete s konzervativním ideálem ženy jako něžné matky a pečovatelky, může vám žena coby prezidentská kandidátka připadat nevkusná a otázka tělesné autonomie světelné roky vzdálená – a to navzdory tomu, že například hnutí pro-choice už z principu žádné ženě neříká, jak se má stavět ke svému těhotenství a potenciálnímu mateřství, a naopak nechává tuto volbu zcela v její režii. Několik žen vystupujících ve zmiňovaném textu navíc ukazuje známky internalizované mizogynie, když mluví o tom, že do čela silné a suverénní země podle nich tak nějak automaticky patří muž. Zdá se, že velkou výzvou feministického hnutí v následujících letech bude dostatečně hlasitě zdůraznit fakt, který je potřeba opakovat stále dokola – totiž že feminismus nechce ženy proti jejich vůli vytvarovat do jednotné podoby vydělávajících #girlboss lídryň, ale otevřít jim cestu k tomu, aby svůj život mohly směrovat svobodně a podle vlastního uvážení – klidně k dětem a do domácnosti, pokud po tom autenticky touží.

Muž? Děkuji, nechci

Na opačné straně názorového spektra se teď mezi ženami začala šířit inspirace jihokorejským feministickým hnutím 4B, volně přeložitelným jako „hnutí čtyř ne“. Hnutí vzniklo okolo roku 2016 v reakci na brutální vraždu mladé ženy v Soulu. Pachatel později svoji motivaci k vraždě popsal jako pomstu za to, že se o něj ženy nezajímají. Příznivkyně hnutí se odmítají vdávat, mít děti, navazovat romantické vztahy s muži nebo s nimi spát – a nyní se mezi ně vlivem TikToku a ve světle nové Trumpovy éry začínají počítat i ženy ze Západu.