Ze Slovenska do Vídně, z Irska do Londýna. Za potratem cestují tisíce Evropanek, často míří i do Česka

„Táňa, jejíž celé jméno redakce zná, v roce 2024 nechtěně otěhotněla. Kvůli interrupci však nechtěla skončit na operačním sále. Chtěla jít cestou potratové pilulky, která ale na Slovensku, kde žije, není možná. Rychle vygooglila, že tato možnost je dostupná v nedaleké Vídni. Polka Olga nechtěně otěhotněla v roce 2019. Polské zákony ale neumožňují interrupci na žádost ženy. Autobusem se tedy vydala do české Ostravy, kde zákrok tajně podstoupila. Irce Carol zjistili ve druhém trimestru vážnou abnormalitu plodu, ale Irsko neumožňuje interrupci, pokud těhotenství trvá déle než 12 týdnů, a to ani v případě, že má plod vývojovou vadu. Carol musela vycestovat do Londýna.“ Tak popisuje článek Denniku N, který převzal český web Heroine.cz, typické příběhy takzvané potratové turistiky.

Přístup evropských států k umělému přerušení těhotenství se velmi liší. Například Slovensko neumožňuje ženám ukončit nežádoucí těhotenství takzvanou potratovou pilulkou. Namísto relativně snadné a bezpečné cesty se žena musí podrobit gynekologickému zákroku v narkóze. Sousední Rakousko oproti tomu s pilulkami nemá žádný problém. Předepíší je zde každé ženě, která se osobně dostaví na rakouskou kliniku a zaplatí poplatek zhruba 500 eur. Informace o národnosti tady nesbírají, potrat je možné podstoupit i zcela anonymně, protože sesbíraná data by mohly využít různí protipotratoví aktivisté, jak řekla Denníku N gynekoložka a politička ze Sociálně demokratické strany Rakouska (SPÖ) Mirijam Hall: „Od sběru statistik už není daleko k povinnému poradenství. Poradenská centra jsou ale často příliš blízká církvi a spíše nepřátelská k interrupcím.“

„Současný stav u nás je absurdní a v podstatě zakazuje lékařům provádět medicínské výkony v souladu s postupy nejlepší praxe,“ komentuje současnou praxi na Slovensku profesor Jozef Záhumenský, který je přednostou II. gynekologicko-porodnické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Komenského a Univerzitní nemocnice Bratislava. Potratové pilulky hned od dvou výrobců se přitom na Slovensku dřív běžně používaly, v roce 2013 se proti jejich registraci postavily konzervativní křesťanské organizace, biskupové a politická strana KDH. Od té doby Slovenky čekají na podpis ministra či ministryně zdravotnictví, který by je znovu legalizoval. O tom, jak a kam za interrupcemi cestují Portugalky, Polky a obyvatelky Malty či Andorry, a taky o tom, proč se nedaří pravidla interrupcí napříč EU sjednotit, se dočtete na webu Heroine.cz.