Oxford nebo hudební produkce ve Valencii. Čeští studenti radí, jak se dostat na univerzity v zahraničí
Kam na vysokou? Dnešní čeští středoškoláci mají před sebou otevřený celý svět. Dostat se na školu do Madridu, Dublinu nebo do USA může být stejně reálné jako do Prahy, Brna či Ostravy. Bude to ale stát peníze a hlavně mnohem víc času a příprav.
„Mým snem bylo odjakživa studovat zpěv a hudební produkci,“ říká zpěvačka a muzikantka Hana Melcrová. „V Česku ale tyto obory chybějí. Bylo proto jasné, že se budu muset poohlédnout v zahraničí. Nebyla to přímočará cesta, ale nakonec se podařilo a já před pár měsíci ukončila magisterské studium ve Valencii.“ Tak jako Hana Melcrová přemýšlí čím dál víc mladých lidí. Kdo si jenom chce vyrazit do světa na zkušenou, trochu jako Honza z pohádky s ranečkem buchet, tomu může stačit pobyt v rámci evropského programu Erasmus. Student české univerzity stráví jeden semestr nebo akademický rok na partnerské škole a oboru někde mimo Česko a po návratu pokračuje ve studiu jako předtím. Za tyto studenty zařizuje mnoho formalit jejich domovská univerzita. Ten, kdo chce ale celé studium absolvovat v zahraničí, musí se buď vybavit velkou trpělivostí, nebo se svěřit do rukou některé ze specializovaných agentur.
Je třeba si říct na rovinu, že studium v zahraničí něco stojí. Kolik, to už záleží na volbě země a školy. Spojené království nebo USA vyjdou zpravidla hodně draho kvůli školnému i životním nákladům. Některé země EU naopak nabízejí studijní programy i v angličtině, a to s nulovým nebo nízkým školným. „Poměrně dostupné je studium v Irsku, Nizozemsku, Švédsku. Obory v angličtině nabízejí i některé univerzity v Polsku, kde jsou životní náklady srovnatelné s Českem,“ říká Kristýna Portužáková z agentury Education.cz. Někteří studenti se ucházejí o stipendia různých nadací, některým mohou s financováním pomoci přímo jejich vybrané školy.
I proces přihlašování se na danou univerzitu bývá ale odlišný od klasických „přijímaček“, které známe z Česka. „Je dobré si předem zjistit, jaké typy studentů univerzita chce, a tomu přizpůsobit i svoje portfolio mimoškolních aktivit. A to rozhodně nějaký čas zabere. Klidně rok i dva,“ upozorňuje Hana Melcrová. „Navíc školy vyžadují konkrétní certifikát z jazyka, na který je třeba se připravit a počítat také s tím, že to třeba napoprvé nemusí vyjít.“ Kde sehnat informace o studiu v zahraničí? Kdy se začít připravovat a co může pomoci, aby středoškolák u přijímacího řízení uspěl? Co ještě dál musí zařídit, než odjede? To se dočtete na webu Heroine.cz.
